Přeprava nákladu
V současném uspěchaném světě lidé často pomocí svých osobních automobilů přepravují náklady, které přesahují možnosti vnitřních úložných prostor vozidel. A tak nejen chalupáři, ale také cestovatelé na svých poutích například za dovolenou, nebo aktivně stráveným časem, využívají přívěsné vozíky a střešní nosiče. I letmý pohled do statistik nám napoví, že jsme pravděpodobně národem přívěsů k motorovým vozidlům. Logickým předpokladem by pak bylo, že každý z majitelů umí bez problémů ovládat jízdní soupravu. Pokud totiž zapřáhneme vozík za náš automobil, stáváme se jízdní soupravou se všemi specifiky takovéto jízdy. Pokud se ale podíváme na naše silnice, zjistíme, že s praktickým využitím přívěsných vozíků to je pravděpodobně poněkud horší. Většinou najdeme vozíky někde připoutané ke sloupku, nebo v garáži, či na zahradě a majitelé s nimi vyjíždějí jen občas. Tomu pak odpovídají také zkušenosti řidičů s neobvyklou technikou jízdy. Jízda s přívěsem má totiž svá specifika, bez jejichž znalostí by snad ani nikdo s přívěsem vyjíždět neměl. Velice často se stává, že většina majitelů přívěsů s ním neumí například správně couvat. Mnohem závažnější je ale fakt, že si málokdo uvědomuje, jak může přívěs zatížit a kolik tedy na něj vlastně umístit nákladu. Ve většině případů se navíc jedná o přívěs, který je nebrzděný. Pamatujme na to, že čím je náš vůz lehčí a slabší, tím více je jízda přívěsem ovlivněna. To, jaký přívěs můžeme táhnout, zjistíme z technického průkazu vozidla, kde máme zapsány hodnoty hmotností brzděného a nebrzděného přívěsu.
Řidič by si pak měl uvědomit, že řídí dvě spřažená vozidla. Měl by pamatovat na to, zda ví, jakou celkovou délku má souprava a počítat musí také s prodloužením brzdné dráhy, především pokud vleče plně naložený přívěs. Samostatnou kapitolou je pak předjíždění s přívěsem. Tento manévr je sám o sobě dost rizikový, a to i v tom případě, kdy je přívěs prázdný. Zcela se mění akcelerace, brzdné dráhy a také potřeba prostoru. Nesmíme totiž zapomínat na délku soupravy a na to, že potřebujeme i dvakrát více volné silnice na předjetí, než při jízdě se samostatným automobilem. Nezapomínejte také na včasné řazení rychlostí při jízdě do kopce i z kopce. Na nižší rychlostní stupeň přeřazujme vždy včas před začátkem svahu. V zatáčkách a při odbočování pamatujme na to, jakou stopou náš přívěs pojede. Omezení maximální povolené rychlosti je povinně vyznačeno na přívěsu.
Stejně jako použijete různý typ automobilu pro dopravu různého nákladu, tak jsou nabízeny různé typy přívěsných vozíků. Podle toho, na co je budete potřebovat, ale také podle toho, za jakým vozem je budete tahat, můžete vybírat z nabídky jednonápravových, dvounápravových, brzděných, nebrzděných, ale také s nejrůznějšími nástavbami a zakrytím plachtou, v řadě modifikací a s různými rozměry ložné plochy. Pro jednotlivé typy vozidel jsou pak určena tažná zařízení, která jsou schvalována pro provoz na silnicích, obdobně je tomu tak u závěsných zařízení, která jsou včetně elektrických přípojek typizovaná a schválená do provozu.
Střešní boxy
Box, který umísťujeme na střechu našeho vozu, by měl být lehký, aerodynamického tvaru a nejlépe s tříbodovým zamykáním. Ne každý střešní box ale odolá dešti a některé dokonce, podle uskutečněných testů, představují značné nebezpečí pro své okolí při nehodě. Například u jednoho z testovaných boxů v průběhu nárazu v rychlosti 30 km/h lyže „vyběhly“ ven a v běžném provozu by mohly ohrozit ostatní účastníky provozu, včetně chodců. Dokonce i velmi drahé boxy od známých firem testem propadly. Zkoušky v testovací laboratoři ukázaly, že kupodivu větší bezpečí a s tím spojené lepší upevnění ke střešnímu nosiči zaručuje jednoduchý systém, který je používaný u levných boxů. Jedná se o konzole s tvarem písmene U. Rychloupínací systém, který najdeme u dražších boxů, v testech nedopadl úplně nejlépe. Při ostrém manévrování s volantem, které simuluje situaci, při níž se řidič rychle musí vyhnout překážce na silnici, putovaly boxy s „rychloupínáky“ po nosiči zleva doprava a zpátky. Výrobci boxů na tyto testy ale naštěstí velmi pružně reagují, a případné nedostatky u svých výrobků odstraňují. Odborníci doporučují také pevně zajistit obsah boxu za pomoci přídavných upínacích pásů.
Při jízdě s přívěsem pamatujte na to že:
- největší hmotnost přívěsu, který můžete táhnout za svým vozidlem, zjistíte z technického průkazu, nikdy ji nepřekračujte;
- před jízdou vždy zkontrolujte stav přívěsného vozíku, především pokud jej používáte jen občas, zkontrolujte stav tlaku v pneumatikách;
- vždy se přesvědčte o správném spojení soupravy, zkontrolujte, zda je v pořádku elektroinstalace, zda vše svítí;
- v případě, že by přívěs svými rozměry znemožňoval řádný výhled vnějšími zpětnými zrcátky, musíte tažné vozidlo vybavit doplňkovými zpětnými zrcátky, která zajistí řádný výhled (především platí u obytných přívěsů);
- pokud přečnívá náklad vpředu nebo vzadu více než 1 metr nebo z boku o více než 400 mm, musí být přečnívající konec nákladu označen červeným praporkem o rozměrech nejméně 300 x 300 mm, za snížené viditelnosti vpředu neoslňujícím bílým světlem a bílou odrazkou a vzadu červeným světlem a červenou odrazkou. Odrazky nesmějí být trojúhelníkového tvaru a smějí být umístěny nejvýše 1,5 metr nad rovinou vozovky
- přívěsy nesmějí být používány k přepravě osob;
- kupujte vždy jen schválené tažné zařízení, určené pro konkrétní typ vozidla.
I v případě střešních nosičů a boxů platí že:
- za upevnění každého nákladu ve vozidle či na něm vždy odpovídá řidič;
- pokud přečnívá náklad vozidlo minimálně o metr vpředu či vzadu nebo o 400 milimetrů a více do boků, musí být předpisově označen;
- střecha unese jen omezenou zátěž, nejčastěji se pohybuje okolo 50 kg, započítat musíme i hmotnost boxu a nosiče;
- náklad na střeše mění jízdní vlastnosti a prodlužuje brzdnou dráhu vozidla;
- při jízdě s nákladem na střeše se nám zvýší spotřeba paliva zhruba o deset procent