Proč jsou parkovací místa úzká?

• Terénní model, MPV nebo jiné rozměrnější auto zabírá na přeplněném parkovišti u obchodního centra dvě stání. Zanadáváme si a hledáme dál. Nakonec se často jen na šířku zrcátek někam vklíníme. Opatrně otvíráte dveře, abyste nepoškodili sousedy. Nemůžete se přitom ubránit dojmu, že za úzkými stáními je hlavně snaha naplnit drahé parkovací plochy co největším počtem míst. Je tedy za chováním řidičů zabírajících dvě parkovací místa jen bezohlednost? Při pohledu do statistik pojišťoven ohledně nahlášených škod na parkovištích u obchodních center zjišťuji, že takových případů řeší každá z nich tisíce ročně. I když jde jen o poťukané nebo omlácené dveře či promáčklé blatníky, opravy vyjdou na několik tisícovek, u dražších aut dokonce na desítky tisíc korun. Řidičům se tedy nelze divit, že nakreslenou hranici stání zhusta nerespektují. Dnešní auta totiž nabírají na šíři. Reagovat na tuto skutečnost by proto měla tedy i velikost parkovacích stání, potažmo majitelé obchodních center, u nichž odstavné plochy vznikají.
• Obchodníci se dušují, že vždy dodržovali platné normy. Určitě platí, že norma ČSN se vztahuje na nově vznikající parkoviště či ta, která jsou rekonstruována na základě stavebního povolení. Tedy i když dnes některá parkovací místa zcela nevyhovují normám, neznamená to rozpor se zákonem. Záleží totiž na tom, kdy byla vystavěna. A jaká příslušná norma ČSN v té době platila. Velikosti parkovacích stání u nás by měly reagovat na rostoucí rozměry automobilů, stejně jako v zahraničí. Stát v této oblasti zaspal dobu. Norma ČSN 736056, upravující jejich velikost, byla naposledy revidována k 1. dubnu 2011.Od té doby platí rozměr pro kolmé parkovací stání 2,5 metru. S ním se běžně setkáváme u nových nákupních center. Jenže norma pro menší rozměr stání, platná do konce března 2011, platila od 1. ledna 1988, tedy více než 23 roků. Budou se tedy parkovací místa u supermarketů rozšiřovat, aby firmy zákazníkům přijíždějícím autem dopřály větší komfort? Asi sotva. Nic je ke změně nenutí – velikost odstavné plochy odpovídá době vzniku parkovacího místa.

Jak je to v případě nehody na parkovišti u supermarketu?

• Když někoho nabouráte a jste charakter, počkáte. Pak by se škoda na autě poškozeného hradila z vašeho povinného ručení, protože auto je na veřejné komunikaci. O konkrétním případu vždy rozhoduje likvidátor, škodu proto vždy řešte na místě s policií. Pokud jste v roli poškozeného, jemuž původce problému ujel, je to horší. V případě parkoviště se závorou nahlaste škodu v obchodním centru. Oprava půjde na vrub jeho pojištění odpovědnosti. Oznamte ji ihned. I v tomto případě volejte policii a sepište protokol o nehodě, rozhodně ne po opuštění parkovacího areálu. Musí být totiž jasné, že vám byla škoda způsobená právě tam.Podvodům obvykle nenahrává kamerami prošpikovaný prostor. Jestli-že je ovšem parkoviště bez závor, máte ve většině případů smůlu. Tady pomůže jen havarijní pojištění. Když jej nemáte uzavřené, jde oprava z vaší kapsy.
• Složitost v definicích české legislativy samozřejmě přidělává práci nejvíce těm, kteří s nimi denně musejí pracovat. Tedy třeba pojišťovnám při řešení dopravních nehod. Na některé otázky právní úprava nedává bohužel jednoznačnou odpověď. Nevyzná se v nich ani odborník, jak jim má potom rozumět chudák motorista? Velkým problémem je třeba fakt, že podle zákona o silničním provozu musíte ohlásit policistovi nehodu, ke které došlo na pozemních komunikacích. Jenže zase narážím na nešťastnou nejasnou definici účelových komunikací. V pochybnostech, zda z hlediska pozemní komunikace jde o uzavřený prostor, nebo objekt, rozhoduje příslušný silniční správní řád. V praxi tak bude vždy věcí likvidátora, aby individuálně prověřil, zda měl řidič volat policii k nehodě, ke které došlo na parkovišti, u čerpací stanice nebo třeba v areálu firmy. A motoristům, kteří si nejsou jisti statutem komunikace, kde došlo ke škodě požadované k uhrazení od pojišťovny, doporučuji raději vždy policii přivolat.