Zákon č. 247/2000 Sb.

Zákon je uveden v aktualizovaném znění, jak vyplývá ze změn provedených

zákonem č. 478/2001 Sb. a zákonem č. 175/2002 Sb.

Úplné znění je vyhlášeno pod číslem 238/2002 Sb.

Dále je zákon uveden ve znění

zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 411/2005 Sb. a zákona č. 374/2007 Sb.

Úplné znění vyhlášeno pod číslem 192/2008 Sb.

Dále je zákon uveden ve znění

zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 297/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 297/2011 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 230/2014 Sb., zákona č. 320/2015 Sb. a zákona č. 48/2016 Sb.

Poslední změny vyplývající ze zákona č. 48/2016 Sb., platné od 20. února 2016, jsou vyznačeny zeleným písmem.

Jedná se o změny v § 7, § 8a, § 9, § 27, § 29a, § 30, § 38, § 39, § 43, § 46, § 47, § 48, § 51, §52a, § 52b, § 52c, §53, § 54 a § 56.

Porovnání umožňuje původní zrušený text označený šedým přeškrtnutým písmem.

247

ZÁKON

o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel

        Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

      Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie¹⁾ a upravuje

a) podmínky pro provozování autoškol,

b) způsob provádění výuky a výcviku žadatelů o získání odborné způsobilosti k řízení motorového vozidla (dále jen „získání řidičského oprávnění“) a práva a povinnosti žadatelů o získání řidičského oprávnění,

c) práva a povinnosti provozovatelů a učitelů autoškol,

d) podmínky pro udělování a odnímání osvědčení pro učitele výuky a výcviku (dále jen „profesní osvědčení“) a průkazu zkušebního komisaře,

e) způsob provádění zkoušek k získání řidičského oprávnění,

f) způsob provádění výuky a výcviku řidičů v rámci zdokonalování odborné způsobilosti řidičů,

g) požadavky na fyzickou nebo právnickou osobu, která provádí výuku a výcvik v rámci zdokonalování odborné způsobilosti řidičů, a její práva a povinnosti,

h) vydávání průkazu profesní způsobilosti řidiče,

i) přezkoušení z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel v bodovém hodnocení,

j) působnost správních úřadů a státní dozor.

ČÁST DRUHÁ

PROVOZOVÁNÍ AUTOŠKOL

Registrace k provozování autoškoly

§ 2

        (1) Provozováním autoškoly se rozumí poskytování výuky a výcviku k získání řidičského oprávnění. Provozovat autoškolu může právnická nebo fyzická osoba na základě živnostenského oprávnění vydaného podle zvláštního zákona^1a) a registrace k provozování autoškoly. Registraci k provozování autoškoly vydává obecní úřad obce s rozšířenou působností. Příslušný je obecní úřad obce s rozšířenou působností podle místa provozovny žadatele. Provozovatelem autoškoly může být i organizační složka státu, která zajišťuje obranu a bezpečnost státu, (dále jen „organizační složka státu“). Organizační složka státu může provádět výuku a výcvik k získání řidičského oprávnění a zdokonalování odborné způsobilosti pouze svých zaměstnanců a osob ve služebním poměru nebo zaměstnanců a osob ve služebním poměru jiných organizačních složek státu zajišťujících obranu a bezpečnost státu, pokud jiný právní předpis nestanoví jinak.

        (2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností vydá registraci k provozování autoškoly na základě písemné žádosti, prokáže-li žadatel, že

a) je držitelem příslušného živnostenského oprávnění, nebo v případě, kdy žadatelem je organizační složka státu, je držitelem zřizovací listiny, ze které vyplývá, že provádí výuku a výcvik k získání oprávnění k řízení vozidel,

b) splnil technické podmínky pro provozování autoškoly podle tohoto zákona.

        (3) Při splnění těchto podmínek má žadatel nárok na vydání registrace k provozování autoškoly.

        (4) Obecní úřad obce s rozšířenou působností rozhodne o registraci k provozování autoškoly ve lhůtě 60 dnů.

§ 3

        (1)  Žádost o vydání registrace k provozování autoškoly musí obsahovat

a) obchodní firmu, sídlo a právní formu právnické osoby a její identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“), je-li žadatelem právnická osoba, nebo jméno, popřípadě jména (dále jen „jméno“), příjmení a trvalý pobyt, identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“), obchodní jméno a datum narození fyzické osoby, je-li žadatelem fyzická osoba,

b) rozsah poskytované výuky a výcviku,

c) jméno, příjmení, trvalý pobyt a datum narození fyzických osob, které budou zajišťovat výuku a výcvik,

d) jméno, příjmení, trvalý pobyt a datum narození fyzických osob, které budou zajišťovat zdravotnickou přípravu,

e) způsob zajištění výcvikových vozidel,

f) popis a umístění autocvičiště nebo jiné cvičné plochy s vyloučením provozu jiných vozidel (dále jen „cvičná plocha“) nebo řidičského trenažéru a adresu a označení výukových a učebních prostor.

        (2)  Žádost o vydání registrace k provozování autoškoly musí být doložena

a) dokladem osvědčujícím právní vztah žadatele k autocvičišti nebo k cvičné ploše nebo k řidičskému trenažéru, k výukovým a učebním prostorám a k výcvikovým vozidlům,

b) platnými profesními osvědčeními osob, které budou provádět výuku a výcvik k získání řidičského oprávnění,

c) živnostenským listem nebo v případě, kdy žadatelem je organizační složka státu, zřizovací listinou.

        (3)  Doklady uvedené v odstavci 2 předkládá žadatel v ověřených kopiích nebo originálech k nahlédnutí.

§ 4

       (1)  V rozhodnutí o vydání registrace k provozování autoškoly obecní úřad obce s rozšířenou působností uvede

a) obchodní firmu, včetně právní formy, sídlo a identifikační číslo, jedná-li se o právnickou osobu, nebo jméno a příjmení provozovatele autoškoly, datum narození, identifikační číslo, obchodní jméno a jeho trvalý pobyt; je-li ustanoven odpovědný zástupce, též údaje týkající se jeho osoby,

b) označení výukových a učebních prostor,

c) rozsah poskytované výuky a výcviku,

d) lhůtu pro zahájení provozování autoškoly,

e) technické podmínky provozování autoškoly.

        (2)  Byla-li žádost zamítnuta, obecní úřad obce s rozšířenou působností uvede v rozhodnutí důvody, pro které nebyla vydána registrace k provozování autoškoly.

        (3)  Oprávnění k provozování autoškoly vzniká též marným uplynutím lhůty a způsobem podle § 28 až 30 zákona o volném pohybu služeb.

§ 5

        (1)  Provozovatel autoškoly je povinen oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností všechny změny týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny jako náležitosti žádosti vydání registrace k provozování autoškoly podle § 3, a předložit o nich doklady do 15 dnů od vzniku změn.

        (2)  Obecní úřad obce s rozšířenou působností na základě oznámených změn podle odstavce 1 rozhodne o změně údajů uvedených v rozhodnutí. Obecní úřad obce s rozšířenou působností vydá novou registrační listinu, jedná-li se o změny údajů uvedených v § 4 odst. 1 písm. a) až c).

§ 6

Odnětí registrace k provozování autoškoly

        (1)  Obecní úřad obce s rozšířenou působností rozhodne ve věci odnětí registrace k provozování autoškoly, jestliže provozovatel autoškoly

a) opakovaně nebo hrubým způsobem porušil povinnosti stanovené tímto zákonem nebo na jeho základě,

b) neplní podmínky stanovené v registraci k provozování autoškoly,

c) přestal splňovat podmínky stanovené v § 2 odst. 2,

d) požádal o odnětí registrace k provozování autoškoly.

        (2)  O registraci k provozování autoškoly může provozovatel, kterému byla registrace k provozování autoškoly odejmuta podle odstavce 1 písm. a) nebo b), znovu požádat obecní úřad obce s rozšířenou působností nejdříve po uplynutí 3 let od rozhodnutí o odnětí registrace k provozování autoškoly.

§ 7

Registrace k provozování autoškoly pozbývá platnosti dnem

a) zániku právnické osoby, která je držitelem registrace k provozování autoškoly,

b) úmrtí fyzické osoby, která je držitelem registrace k provozování autoškoly; pro pokračování provozování autoškoly při úmrtí provozovatele autoškoly platí zvláštní zákon,^1a)

c) kdy rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou působností o odnětí registrace k provozování autoškoly nabylo právní moci.

Registrace k provozování autoškoly pozbývá platnosti

a) dnem zániku právnické osoby, která je držitelem registrace k provozování autoškoly,

b) dnem zániku živnostenského oprávnění v případě úmrtí fyzické osoby, která je držitelem registrace k provozování autoškoly,

c) dnem, kdy rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou působností o odnětí registrace k provozování autoškoly nabylo právní moci.

Technické podmínky provozování autoškoly

§ 8

       (1)  Technickými podmínkami provozování autoškoly se rozumí

a) autocvičiště nebo cvičná plocha nebo řidičský trenažér,

b) prostory pro výuku a výcvik,

c) učební pomůcky,

d) výcvikové vozidlo.

        (2)  Technické podmínky pro autocvičiště, cvičné plochy a učební pomůcky pro výuku praktické údržby jsou uvedeny v příloze č. 1.

§ 8a

        (1) Jako výukové a učební prostory lze použít pouze nebytový prostor splňující podmínky pro provozovnu podle zvláštního právního předpisu^1a).

        (2) Provozovatel autoškoly musí mít po celou dobu provozování autoškoly právo k užívání výukových a učebních prostor a musí mít tyto prostory po celou dobu k dispozici.

§ 9

       (1) V autoškole lze při výuce a výcviku k získání řidičského oprávnění provozovat výcvikové vozidlo,

a) které svojí konstrukcí a technickým stavem odpovídá požadavkům stanoveným zvláštním právním předpisem,²)

b) které je vybaveno dvojím zařízením schváleného provedení podle zvláštního právního předpisu²) umožňujícím ovládání spojky a provozní brzdy vozidla, popřípadě akcelerátoru; u vozidla s automatickou převodovkou postačí dvojí zařízení pro ovládání provozní brzdy vozidla; jedná-li se o traktor, musí být v jeho kabině navíc umístěno další sedadlo pro učitele výcviku, jehož umístění a provedení musí být schváleno podle zvláštního právního předpisu,²) jedná-li se o motocykl, musí být kromě dvojího zařízení umožňujícího ovládání spojky a provozní brzdy vybaven dvojím řízením schváleného provedení podle zvláštního právního předpisu,²) nebo elektronickým zařízením umožňujícím komunikaci učitele s žákem a ovládání zapalování motocyklu,

c) které je vybaveno doplňkovým vnitřním zrcátkem, pokud je pro daný typ vozidla předepsáno,

d) které bylo pro účely výuky a výcviku schváleno obecním úřadem obce s rozšířenou působností.

        (2) Druhy výcvikových vozidel pro výuku, výcvik a zkoušku z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel pro příslušnou skupinu motorových vozidel podle zvláštního právního předpisu¹²⁾ (dále jen „skupina vozidel“) a technické požadavky na výcviková vozidla jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu.

      (3) V autoškole lze použít jako výcvikové vozidlo, vozidlo konstrukčně přizpůsobené tělesně postižené osobě, které není výcvikovým vozidlem.

(4) Stanoví-li tak tento zákon, lze jako výcvikové vozidlo použít motocykl, který nesplňuje podmínky podle odstavce 1 písm. b).

§ 10

        (1) Výcvikové vozidlo schvaluje pro jeho použití k výcviku v autoškole úřad příslušný pro registraci silničního motorového vozidla podle zvláštního zákona.²) Úřad schválí výcvikové vozidlo na základě písemné žádosti provozovatele vozidla.

        (2) Žádost musí obsahovat

a) obchodní firmu, sídlo a právní formu právnické osoby a její identifikační číslo, je-li žadatelem právnická osoba, nebo jméno, příjmení, trvalý pobyt a datum narození fyzické osoby, je-li žadatelem fyzická osoba,

b) tovární značku vozidla,

c) rok výroby vozidla,

d) registrační značku vozidla.

        (3) Žádost musí být doložena

a) dokladem o technické prohlídce vozidla,²) pokud od zaregistrování vozidla uplynula doba delší než 1 rok,

b) písemným souhlasem vlastníka vozidla, není-li vlastník žadatelem,

c) technickým průkazem silničního motorového vozidla a přípojného vozidla,

d) osvědčením o registraci silničního motorového vozidla a přípojného vozidla,

e) doklady osvědčující změnu zapisovaných údajů.

        (4) Úřad po schválení vozidla k výcviku provede úřední záznam do technického průkazu vozidla s textem „Schváleno jako výcvikové vozidlo“, vydá nové osvědčení o registraci silničního motorového a přípojného vozidla, ve kterém zaznamená změnu užívání vozidla do části „Jiné záznamy“ a na tabulku státní poznávací značky vozidla vyznačí nálepkou termín příští pravidelné technické prohlídky a měření emisí.²)

        (5) Provozovatel vozidla je povinen před vyřazením výcvikového vozidla z výcviku písemně oznámit příslušnému úřadu změnu užívání vozidla. Oznámení musí být doloženo písemným souhlasem vlastníka vozidla, není-li vlastník žadatelem.

        (6) Při vyřazení vozidla z výcviku vyznačí úřad změnu užívání vozidla způsobem uvedeným v odstavci 4.

§ 11

        (1) Výcvikové vozidlo s výjimkou motocyklu a osádka motocyklu musí být při výcviku v řízení vozidla a při závěrečné zkoušce řádně označeny. Označení výcvikového vozidla musí být umístěno na vozidle tak, aby bylo viditelné ostatními účastníky provozu vozidel na pozemních komunikacích ze všech stran a u osádky motocyklu zepředu a zezadu na vzdálenost nejméně 50 metrů.

        (2) Způsob označení výcvikového vozidla podle druhů výcvikových vozidel, způsob označení osádky motocyklu a materiál, ze kterého musí být označení vyrobeno, stanoví prováděcí předpis.

§ 12

        Řidič výcvikového vozidla v době, kdy využívá výcvikové vozidlo pro vlastní potřeby, musí sejmout nebo zakrýt neprůhledným krytem označení výcvikového vozidla.

ČÁST TŘETÍ

ODBORNÁ ZPŮSOBILOST ŘIDIČŮ MOTOROVÝCH VOZIDEL

HLAVA PRVNÍ

PODMÍNKY PŘIJETÍ K VÝUCE A VÝCVIKU K ZÍSKÁNÍ ŘIDIČSKÉHO OPRÁVNĚNÍ

A DRUHY VÝUKY A VÝCVIKU

§ 13

Podmínky přijetí k výuce a výcviku

       (1) Výuku a výcvik k získání řidičského oprávnění může provádět výlučně provozovatel autoškoly. Provozovatel autoškoly přijme k výuce a výcviku k získání řidičského oprávnění osobu, která

a) podá písemnou žádost; pokud je žadatel mladší 15  let musí být žádost doložena písemným souhlasem jeho zákonného zástupce, jehož podpis byl ověřen příslušným orgánem,

b) ke dni ukončení výuky a výcviku dosáhne věku předepsaného pro udělení řidičského oprávnění příslušné skupiny podle zvláštního zákona,^2a) přičemž od zahájení výuky a výcviku k jejich ukončení nesmí uplynout doba delší než 18 měsíců,

c) není nezpůsobilá k právním úkonům,

d) je zdravotně způsobilá k řízení motorového vozidla podle zvláštního zákona,^2a)

e) splní další podmínky, pokud je pro získání řidičského oprávnění vyžaduje zvláštní zákon,^2a)

f) není ve výkonu sankce nebo trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel.

       (2) Žáci školy, které byla vydána registrace k provozování autoškoly, u nichž je získání řidičského oprávnění kvalifikační předpoklad výkonu povolání, na které se žáci ve škole připravují, nebo pro něž je řízení motorových vozidel volitelným (nevolitelným) předmětem, mohou být zařazeni do výuky a výcviku nejdříve 2 roky před dosažením předepsaného věku pro udělení řidičského oprávnění pro příslušnou skupinu vozidel.^2a) Zkoušku odborné způsobilosti mohou pak složit po ukončení výuky a výcviku, a to i před dosažením předepsaného věku s tím, že řidičské oprávnění jim bude vydáno po jeho dosažení. Uvedené školy pak mohou výuku a výcvik provádět jako sdruženou ve smyslu § 16 odst. 1, přičemž při kombinaci skupin vozidel uvedených v § 15 odst. 1 lze přidružit i skupinu C nebo C1.

      (3) Žádost o přijetí k výuce a výcviku obsahuje

a) jméno, popřípadě jména a příjmení žadatele,

b) adresu bydliště žadatele,

c) datum narození žadatele,

d) skupinu vozidel, pro kterou již je žadatel držitelem řidičského oprávnění,

e) skupinu vozidel, pro kterou žadatel žádá o přijetí k výuce a výcviku.

      (4) K žádosti o přijetí k výuce a výcviku žadatel přikládá doklad o své zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, který ke dni podání žádosti nesmí být starší více než 3 měsíce.

      (5) Skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. e) a f) dokládá žadatel čestným prohlášením.

      (6) Vzor žádosti o přijetí k výuce a výcviku stanoví prováděcí předpis.

§ 14

Druhy výuky a výcviku

        (1)  Provozovatel autoškoly je oprávněn poskytovat v rozsahu stanoveném

v registraci k provozování autoškoly tyto druhy výuky a výcviku:

a) základní výuku a výcvik,

b) sdruženou výuku a výcvik,

c) rozšiřující výuku a výcvik,

d) výuku a výcvik podle individuálního studijního plánu,

e) doplňovací výuku a výcvik.

        (2)  Provozovatel autoškoly dbá, aby žadatel o řidičské oprávnění získal výukou a výcvikem teoretické znalosti a praktické dovednosti tak, aby byl schopen

a) řídit vozidlo v souladu s předpisy o provozu na pozemních komunikacích,

b) ovládat vozidlo tak, aby nevytvářel nebezpečné situace a přiměřeně reagovat na jejich vznik,

c) rozpoznat provozní nebezpečí a jeho závažnost a dokázat na tyto situace včas a správně reagovat,

d) rozpoznávat u vozidel technické závady, které představují ohrožení bezpečnosti,

e) reagovat na faktory ovlivňující jednání při řízení vozidla a uchovat si schopnosti potřebné pro bezpečné řízení vozidla,

f) poskytovat účinnou první pomoc zraněným při dopravní nehodě.

§ 15

Základní výuka a výcvik

        (1) Základní výukou a výcvikem je příprava žadatele na získání řidičského oprávnění pro skupinu AM, A1, A2, A, B1, B nebo T.

        (2) Minimální počet hodin základní výuky a výcviku je uveden v příloze č. 3.

§ 16

Sdružená výuka a výcvik

        (1) Sdruženou výukou a výcvikem je příprava žadatele na získání řidičského oprávnění pro kombinaci 2 nebo více skupin vozidel. Sdruženou výuku a výcvik lze provádět, pokud žadatel splní podmínky stanovené zvláštním zákonem pro jednotlivé skupiny vozidel v rámci dané kombinace sdružené výuky a výcviku.

        (2) Žadatel o řidičské oprávnění musí získat sdruženou výukou a výcvikem takové teoretické a praktické znalosti, jako by absolvoval výuku a výcvik pro každou skupinu vozidel v rámci dané kombinace sdružené výuky a výcviku samostatně.

        (3) Sdružená výuka a výcvik, kromě výcviku v řízení vozidla, se provádí v rozsahu stanoveném učební osnovou pro nejvyšší počet vyučovacích hodin u skupiny vozidel v dané kombinaci sdružené výuky a výcviku. Tento rozsah vyučovacích hodin se úměrně rozšiřuje o nezbytný počet vyučovacích hodin nutných pro výuku a výcvik tématiky specifické pro každou další skupinu vozidel v dané kombinaci sdružené výuky a výcviku.

        (4) Výcvik v řízení vozidla se provádí v rozsahu stanoveném pro každou skupinu vozidel v dané kombinaci sdružené výuky a výcviku.

§ 17

Rozšiřující výuka a výcvik

        (1)  Rozšiřující výuka a výcvik je příprava žadatele na rozšíření již získaného řidičského oprávnění o další skupinu vozidel. Rozšiřující výuku a výcvik nelze poskytnout žadateli, který získal řidičské oprávnění výlučně pro skupinu AM nebo skupinu T a žádá o získání řidičského oprávnění pro další skupinu vozidel.

        (2)  V rámci rozšiřující výuky a výcviku lze provádět kombinaci rozšiřující a sdružené výuky a výcviku podle § 16.

        (3)  Minimální počet hodin rozšiřující výuky a výcviku je uveden v příloze č. 3.

§ 18

Výuka a výcvik podle individuálního studijního plánu

        (1) Výuka a výcvik podle individuálního studijního plánu je příprava žadatele na získání řidičského oprávnění pro všechny skupiny vozidel s výjimkou skupin D, D+E, D1 a D1+E.

        (2) Teoretickou přípravu si žadatel o řidičské oprávnění osvojí samostatným studiem a povinnými konzultacemi v rozsahu stanoveném učební osnovou.

        (3) Při výuce podle individuálního studijního plánu musí být provedena nejméně jedna vyučovací hodina konzultací na každé čtyři hodiny výuky stanovené učební osnovou pro danou skupinu vozidel. Ve skupině může být maximálně 5 žáků.

        (4) Rozsah výcviku nesmí být nižší, než je počet vyučovacích hodin stanovený učební osnovou pro danou skupinu vozidel.

§ 19

Doplňovací výuka a výcvik

        Doplňovací výuka a výcvik mohou být poskytnuty pouze žadateli o řidičské oprávnění, který

a) ukončil výuku a výcvik k získání řidičského oprávnění, ale řidičské oprávnění mu nebylo dosud uděleno podle zvláštního zákona,^2a) nejdéle však po dobu uvedenou v ustanovení § 39 odst.  5 tohoto zákona,

b) žádá o

1. rozšíření řidičského oprávnění ze skupiny A1 na skupinu A2,

2. rozšíření řidičského oprávnění ze skupiny A2 na skupinu A, nebo

3. rozšíření rozsahu řidičského oprávnění pro skupinu B na jízdní soupravy složené z vozidla skupiny B a přípojného vozidla o největší povolené hmotnosti převyšující 750 kg, jejichž největší povolená hmotnost převyšuje 3 500 kg, ale nepřevyšuje 4 250 kg, nebo

c) žádá o rozšíření řidičského oprávnění s omezením na vozidla vybavená automatickou převodovkou na řidičské oprávnění bez tohoto omezení.

§ 20

Učební osnova výuky a výcviku žadatelů o řidičská oprávnění

        (1) Předmětem výuky a výcviku žadatelů o řidičská oprávnění je získání potřebných teoretických a praktických znalostí, dovedností a návyků k řízení motorových vozidel v provozu na pozemních komunikacích.

        (2) Výuka obsahuje

a) výuku předpisů o provozu vozidel,

b) výuku o ovládání a údržbě vozidla,

c) výuku teorie řízení a zásad bezpečné jízdy,

d) výuku zdravotnické přípravy.

        (3) Výcvik obsahuje

a) výcvik v řízení vozidla,

b) výcvik praktické údržby vozidla,

c) praktický výcvik zdravotnické přípravy.

        (4) Rozsah výuky a výcviku je rozdělen podle druhu výuky a výcviku a podle jednotlivých skupin vozidel, pro které se výuka a výcvik provádí.

        (5) Obsah a rozsah jednotlivých druhů výuky a výcviku k získání řidičských oprávnění stanoví prováděcí předpis.

HLAVA DRUHÁ

OPRÁVNĚNÍ K PROVÁDĚNÍ VÝUKY A VÝCVIKU

§ 21

        (1) Vyučovat jednotlivé předměty, s výjimkou předmětu zdravotnické přípravy, mohou osoby, které jsou držiteli profesního osvědčení. O vydání profesního osvědčení rozhoduje krajský úřad. V profesním osvědčení uvede krajský úřad předměty, které je učitel oprávněn vyučovat. Krajský úřad vede evidenci o vydaných profesních osvědčeních v rozsahu údajů v něm uváděných. Vzor profesního osvědčení stanoví prováděcí předpis.

        (2) Držitelem profesního osvědčení může být osoba, která

a) má ukončené střední vzdělání zakončené maturitní zkouškou, nebo jde-li o učitele výcviku v řízení vozidla nebo výuky praktické údržby vozidla, ukončené střední vzdělání strojního nebo dopravního oboru,

b) dosáhla věku 24 let,

c) se s kladným výsledkem podrobila dopravně psychologickému vyšetření; dopravně psychologické vyšetření provádějí fyzické osoby, které poskytují služby v oboru psychologického poradenství podle zvláštního právního předpisu^2b) nebo právnické osoby, u kterých je dopravně psychologické poradenství předmětem činnosti, (dále jen „dopravní psycholog“),

d) absolvovala základní školení a zkouškou prokázala znalosti předpisů o provozu na pozemních komunikacích, o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a znalosti ovládání a údržby vozidla, řízení vozidla a zásad bezpečné jízdy vozidla, včetně vozidla konstrukčně přizpůsobeného tělesně postižené osobě; jde-li o výuku předpisů o provozu na pozemních komunikacích a teorii řízení a zásad bezpečné jízdy, musí tato osoba být držitelem řidičského oprávnění pro skupinu vozidel, k jehož získání provádí výuku,

e) která nemá soudem nebo správním orgánem uložen trest zákazu řízení motorových vozidel a které v posledních třech letech nebyl takový trest uložen.

        (3) Provádět výcvik může osoba, která

a) splňuje podmínky uvedené v odstavci 2 písm. a) až e),

b) je nejméně 3 roky držitelem řidičského oprávnění pro skupinu vozidel, pro kterou provádí výcvik.

§ 22

        Vyučovat zdravotnickou přípravu a provádět praktický výcvik v poskytování první pomoci jsou oprávněni

a) lékaři,

b) vyšší zdravotničtí pracovníci v oborech činnosti diplomovaná všeobecná sestra, diplomovaná dětská sestra a diplomovaná porodní asistentka,

c) střední zdravotničtí pracovníci v oborech činnosti zdravotnický záchranář, všeobecná sestra, dětská sestra, porodní asistentka, zdravotní sestra, ženská sestra a sestra pro intenzivní péči,

d) nižší zdravotničtí pracovníci v oboru činnosti ošetřovatel, ošetřovatelka, řidič vozidla rychlé zdravotnické pomoci a řidič vozidla rychlé lékařské pomoci,

e) učitelé odborných předmětů v oboru ošetřovatelství na středních a vyšších zdravotnických školách,

f) absolventi rekvalifikačních kursů akreditovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy s názvem „člen první pomoci“ v délce minimálně 80 vyučovacích hodin,

g) instruktoři Českého červeného kříže a absolventi zdravotnické přípravy zaměřené na výuku v autoškolách.

§ 23

        (1) Zkoušky učitelů výuky a výcviku provádí krajský úřad. Základní školení může provádět autoškola v rozsahu registrace k provozování výuky a výcviku žadatelů o řidičské oprávnění. Základní školení se provádí na náklady žadatele.

        (2) Před započetím samostatné učitelské činnosti musí budoucí učitel výuky a výcviku absolvovat zácvik pod vedením osoby, která je nejméně pět let učitelem se stejným nebo širším rozsahem profesního osvědčení. Rozsah zácviku musí být nejméně v rozsahu týdenní pracovní doby stanovené zvláštním právním předpisem.^2c)

        (3) Učební osnovu základního školení, způsob provádění a organizování zkoušky pro učitele výuky a výcviku stanoví prováděcí předpis.

§ 24

        (1)  Krajský úřad rozhodne o odnětí profesního osvědčení, jestliže jeho držitel

a) porušil opakovaně nebo hrubým způsobem učební osnovy, nebo

b) pozbyl podmínky, za kterých bylo profesní osvědčení vydáno.

        (2)  Žádost o vrácení profesního osvědčení může žadatel podat nejdříve po uplynutí jednoho roku od právní moci rozhodnutí o jeho odnětí. Před vydáním rozhodnutí o vrácení profesního osvědčení žadatel musí zkouškou prokázat znalosti podle § 21 odst.  2 písm.  d). Pokud žadatel požádá o vrácení profesního osvědčení po uplynutí dvou let od jeho odnětí, musí absolvovat základní školení podle § 21 odst.  2 písm.  d).

        (3)  Jestliže držiteli profesního osvědčení odejme obecní úřad obce s rozšířenou působností oprávnění k řízení vozidel v důsledku ztráty zdravotní způsobilosti, může držitel profesního osvědčení požádat krajský úřad o ponechání profesního osvědčení mimo výcviku v řízení vozidla.

HLAVA TŘETÍ

ZPŮSOB VÝUKY A VÝCVIKU ŽADATELŮ O ŘIDIČSKÁ OPRÁVNĚNÍ

A JEJICH UKONČENÍ

§ 25

        Provozovatel autoškoly je povinen před zahájením výuky nebo výcviku zaslat obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle místa provozovny provozovatele autoškoly seznam žadatelů o řidičská oprávnění zařazených do výuky a výcviku. V seznamu uvede jméno a příjmení žadatele, jeho datum narození, adresu, číslo řidičského průkazu, pokud jej vlastní, druh výuky a výcviku a skupiny vozidel, pro které budou výuka a výcvik žadatelů prováděny, adresu učeben, kde bude prováděna výuka, seznam cvičných vozidel, na kterých bude prováděn výcvik, a den zahájení výcviku. Výuka a výcvik jsou zahájeny absolvováním první vyučovací hodiny.

§ 26

        (1) Výcvik musí navazovat na teoretickou výuku.

        (2) Část výcviku v řízení vozidla může provozovatel autoškoly nahradit výcvikem na řidičském trenažéru.

        (3) Rozsah výcviku na řidičském trenažéru podle odstavce 2 a rozdělení řidičských trenažérů do jednotlivých skupin v závislosti na jejich technickém provedení a stupni vývoje je uveden v příloze č. 4.

§ 27

        (1) Provozovatel autoškoly je povinen před zahájením výcviku v řízení vozidla zajistit, aby žadatel o řidičské oprávnění byl seznámen se zásadami ovládání vozidla a teorií řízení a zásadami bezpečné jízdy výcvikového vozidla.

        (2) Provozovatel autoškoly je dále povinen zajistit, aby

a) vyučovací hodina trvala 45 minut,

b) výcvik v řízení vozidla netrval déle než dvě vyučovací hodiny denně u jednoho žadatele, ve třetí etapě výcviku podle přílohy č. 3 k tomuto zákonu smí být výcvik v řízení jedenkrát prodloužen na čtyři vyučovací hodiny,

c) při výcviku v řízení vozidla nebyla ve vozidle přítomna jiná osoba než učitelé a tlumočník výcviku, žadatelé o řidičské oprávnění, kteří se podrobují výcviku, držitel profesního osvědčení v době přípravy na samostatný výkon učitele výuky a výcviku nebo osoba, která provádí kontrolu výcviku.

        (3) Při zahájení výuky a výcviku je provozovatel autoškoly povinen vydat žadateli o řidičské oprávnění průkaz žadatele a průběžně v něm provádět záznamy o jeho účasti na praktickém výcviku. Žadatel o získání řidičského oprávnění musí mít při praktickém výcviku průkaz žadatele vždy u sebe.

        (4) O průběhu výuky a výcviku žadatele o řidičské oprávnění a jeho účasti na hodinách výuky a výcviku musí provozovatel autoškoly vést průkaznou evidenci. Tato evidence může být vedena i v elektronické podobě.

        (5) Způsob vedení evidence výuky a výcviku a vedení záznamů v průkazu žadatele stanoví prováděcí předpis.

§ 28

        Před ukončením výcviku v řízení vozidla musí být nejméně jedna vyučovací hodina věnována nácviku správného jednání v jednotlivých rizikových situacích (například intenzivní brzdění, objíždění překážky nebo náhlá změna směru jízdy spojená s ovládáním ostatních ovládacích prvků vozidla). Tato část výcviku musí být prováděna tak, aby nemohlo dojít k narušení bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích.

§ 29

        (1) Při výcviku v řízení vozidla na autocvičišti nebo cvičné ploše musí provozovatel autoškoly zajistit, aby na sedadle výcvikového vozidla, které je povinně vybaveno bezpečnostními pásy, byl s výjimkou nácviku couvání žadatel o řidičské oprávnění těmito pásy připoután a aby ve vozidle byli pouze žadatelé o získání řidičského oprávnění.

        (2) Na autocvičišti vybaveném radiopovelovým zařízením, které umožňuje učiteli výcviku ze stanoviště mimo vozidlo dávat žadatelům o řidičské oprávnění ve vozidlech akustické povely a zastavit vozidlo, může učitel výcviku z tohoto stanoviště řídit výcvik nejvýše tří vozidel najednou. Jestliže radiopovelové zařízení umožňuje učiteli výcviku dávat pouze akustické pokyny bez možnosti zastavit vozidlo, může ze stanoviště mimo vozidlo řídit nejvýše dvě výcviková vozidla najednou. V takovémto případě nemusí být motocykl vybaven druhým řízením a dvojím ovládáním provozní brzdy a spojky. Radiopovelové zařízení může být použito pouze na autocvičišti.

§ 29a

Při výcviku k získání řidičského oprávnění pro skupinu AM, A1, A2 nebo A prováděném v provozu na pozemních komunikacích lze jako výcvikové vozidlo použít motocykl, který není vybaven dvojím řízením ani dvojím zařízením umožňujícím ovládání spojky a provozní brzdy. V takovém případě musí být žadatel o získání řidičského oprávnění doprovázen učitelem výcviku na doprovodném motocyklu nebo v doprovodném osobním automobilu a komunikace mezi učitelem a žadatelem musí být zajištěna pomocí elektronického zařízení umožňujícího komunikaci učitele s žákem.

§ 30

        (1) Výuku a výcvik žadatele o řidičské oprávnění ukončí provozovatel autoškoly za předpokladu, že žadatel o řidičské oprávnění absolvoval minimální počet hodin výuky a výcviku stanovený učební osnovou pro příslušnou skupinu vozidel, popřípadě vyšší počet hodin dohodnutých mezi žadatelem o řidičské oprávnění a provozovatelem autoškoly, a má potřebné znalosti a dovednosti požadované pro zkoušku z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel. Pokud žadatel trvá na ukončení výuky a výcviku a na přihlášení ke zkoušce, ačkoli potřebné znalosti a dovednosti podle předchozí věty nemá, ukončí provozovatel autoškoly výuku a výcvik na základě jeho písemné žádosti; jde-li o osobu mladší 18 let, ukončí výuku a výcvik pouze s písemným souhlasem jejího zákonného zástupce.

        (2) V případě předčasného ukončení výuky a výcviku žadatele u provozovatele autoškoly může žadatel pokračovat ve výuce a výcviku u jiného provozovatele autoškoly. V takovém případě je provozovatel autoškoly povinen žadateli vystavit potvrzení pro doložení údajů nezbytných pro pokračování výcviku. Podrobnosti potvrzení stanoví prováděcí právní předpis.

§ 31

        (1) Žadatel o řidičské oprávnění, který má ukončené odborné vzdělání strojního nebo dopravního nebo autoopravárenského oboru nebo oboru zemědělské a lesnické mechanizace na střední nebo vysoké škole, se nemusí účastnit výcviku v praktické údržbě vozidel.

        (2) Zdravotnické přípravy se nemusí účastnit osoby uvedené v § 22.

        (3) V případech uvedených v odstavcích 1 a 2 provede o této skutečnosti učitel výcviku určený provozovatelem autoškoly záznam do třídní knihy a do průkazu žadatele. Doklad o splnění podmínek podle odstavců 1 a 2 je povinen žadatel o řidičské oprávnění přiložit k žádosti.

ČÁST ČTVRTÁ

ZKOUŠKY ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI ŽADATELŮ O ŘIDIČSKÁ OPRÁVNĚNÍ

§ 32

        (1) Žadatel o řidičské oprávnění se po ukončení výuky a výcviku v autoškole podrobí zkoušce z odborné způsobilosti k řízení motorového vozidla.

        (2) Provozovatel autoškoly je povinen nejpozději do 15 dnů ode dne ukončení výuky a výcviku, popřípadě doručení žádosti žadatele o přihlášení k opakované zkoušce podle § 39 odst.  2 písemně přihlásit žadatele o řidičské oprávnění u obecního úřadu obce s rozšířenou působností ke zkoušce z odborné způsobilosti k řízení motorového vozidla pro získání řidičského oprávnění, pro které žadatel absolvoval u provozovatele autoškoly výuku a výcvik, popřípadě k opakované zkoušce. Příslušným je obecní úřad obce

s rozšířenou působností podle místa provozovny provozovatele autoškoly.

        (3) Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností neprodleně písemně sdělí žadateli prostřednictvím autoškoly místo, datum a čas konání zkoušky z odborné způsobilosti k řízení motorového vozidla, popřípadě opakované zkoušky. Obecní úřad obce s rozšířenou působností zařadí žadatele ke zkoušce z odborné způsobilosti, popřípadě opakované zkoušce tak, aby byla zahájena nejpozději do 15 dnů po obdržení žádosti provozovatele autoškoly o přihlášení ke zkoušce, a bude dbát, aby požadavek autoškoly byl uspokojen v jednom termínu.

§ 33

        (1) Zkoušky žadatelů o řidičská oprávnění provádí příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností.

        (2) Pro provádění zkoušek určí příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností zkušebního komisaře, kterým může být pouze zaměstnanec obce zařazený do obecního úřadu, který je současně držitelem platného průkazu zkušebního komisaře vydaného podle tohoto zákona.

        (3) Pro provádění zkoušek osob, které jsou vojáky v činné službě, určí příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností vojenského zkušebního komisaře.³)

        (4) V případě, kdy jsou při výkonu státního dozoru nebo vrchního státního dozoru při provádění zkoušek u zkušebního komisaře nebo vojenského zkušebního komisaře zjištěny tak závažné nedostatky, pro které nemohou být zkoušky odborné způsobilosti žadatelů o řidičské oprávnění tímto zkušebním komisařem dokončeny, dokončí tyto zkoušky jiný držitel průkazu zkušebního komisaře.

        (5) Provádění činnosti zkušebního komisaře je neslučitelné s podnikáním nebo jiným druhem výdělečné činnosti v oblasti provozování autoškol.

Průkaz zkušebního komisaře

§ 34

        (1) O vydání průkazu zkušebního komisaře rozhoduje Ministerstvo dopravy (dále jen „ministerstvo“). Ministerstvo vydá průkaz zkušebního komisaře na základě písemné žádosti, prokáže-li žadatel, že

a) je starší 25 let,

b) má ukončeno střední vzdělání zakončené maturitní zkouškou,

c) je nejméně 5 let držitelem řidičského oprávnění pro skupinu vozidel, pro kterou bude žadatele o řidičské oprávnění zkoušet,

d) absolvoval základní školení pro zkušební komisaře a zkouškou prokázal dovednosti vztahující se k provádění a hodnocení zkoušek odborné způsobilosti, znalosti předpisů o provozu na pozemních komunikacích, o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a znalosti ovládání a údržby vozidla, řízení vozidla a bezpečné jízdy,

e) nemá soudem nebo správním orgánem uložen trest zákazu řízení motorových vozidel a že mu v posledních pěti letech nebyl takový trest uložen.

        (2) Základní školení žadatelů o vydání průkazu zkušebního komisaře a zkoušky provádí ministerstvo. Ministerstvo může na základě výsledku výběrového řízení provedeného podle zvláštního právního předpisu^3a) pověřit prováděním základního školení právnickou osobu.

        (3) Učební osnovu základního školení, způsob provádění a organizování zkoušky stanoví prováděcí předpis.

§ 35

        (1) Průkaz zkušebního komisaře se vydává na pět let.

        (2) Průkaz zkušebního komisaře musí obsahovat jméno, příjmení a datum narození držitele, rozsah oprávnění k provádění zkoušek z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel, přidělené osobní číslo zkušebního komisaře a číslo přiděleného razítka, sérii a číslo průkazu, datum vydání (prodloužení) a dobu jeho platnosti.

        (3) Ministerstvo vede evidenci o vydaných průkazech zkušebního komisaře v rozsahu údajů uváděných v průkazu.

        (4) Vzor průkazu zkušebního komisaře stanoví prováděcí předpis.

§ 36

        (1) Zkušební komisař je povinen každý rok absolvovat zdokonalovací školení za účelem prohloubení znalostí a dovedností potřebných pro provádění zkoušek v rozsahu nejméně 2 dnů a za účelem prohloubení praktických dovedností potřebných pro řízení vozidel zařazených do příslušné skupiny v rozsahu nejméně 1 dne. Zkušební komisař je povinen se v rámci zdokonalovacího školení v posledním roce platnosti průkazu zkušebního komisaře podrobit přezkoušení.

        (2) Ministerstvo prodlouží platnost průkazu zkušebního komisaře na základě písemné žádosti držitele o dalších 5 let, prokáže-li žadatel, že absolvoval zdokonalovací školení pro zkušební komisaře a přezkoušení.

        (3) Zdokonalovací školení pro zkušební komisaře a jejich přezkoušení provádí ministerstvo. Ministerstvo může na základě výsledku výběrového řízení provedeného podle zvláštního právního předpisu^3a) pověřit prováděním zdokonalovacího školení zkušebních komisařů právnickou osobu.

        (4) Pokud se zkušební komisař nezúčastní zdokonalovacího školení a přezkoušení po dobu delší než jeden rok od ukončení platnosti průkazu zkušebního komisaře, musí opětovně absolvovat základní školení pro zkušební komisaře a složit zkoušku.

        (5) Učební osnovu zdokonalovacího školení zkušebních komisařů, rozsah přezkoušení a způsob jeho organizování stanoví prováděcí předpis.

§ 37

        (1) Ministerstvo odejme průkaz zkušebního komisaře, pokud zkušební komisař

a) opakovaně nebo hrubým způsobem porušil povinnosti stanovené tímto zákonem,

b) pozbyl nebo mu bylo odejmuto řidičské oprávnění pro příslušnou skupinu vozidel, nebo

c) vykonává činnost neslučitelnou s prováděním činnosti zkušebního komisaře podle § 33 odst. 5.

        (2) Zkušební komisař je povinen neprodleně po nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí průkazu zkušebního komisaře odevzdat ministerstvu průkaz zkušebního komisaře a přidělené razítko.

        (3) Žádost o opětovné vydání průkazu zkušebního komisaře může žadatel podat nejdříve za tři roky po odnětí průkazu zkušebního komisaře.

Základní ustanovení o zkouškách z odborné způsobilosti

§ 38

        (1) Zkoušky z odborné způsobilosti žadatele o řidičské oprávnění a opakované zkoušky se provádí zpravidla v jeden den, a to v autoškole, která zajišťovala výuku a výcvik žadatele, nedohodnou-li se autoškola a zkušební komisař na jiném vhodném místě konání zkoušek. Neprovede-li obecní úřad obce s rozšířenou působností zkoušky v jeden den, zařadí žadatele k dalším zkouškám tak, aby byly provedeny nejpozději do 7 dnů od jejich zahájení.

        (2) Provozovatel autoškoly, který zajišťoval výuku a výcvik žadatele, poskytne příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností pro účely zkoušky na náklady žadatele výcvikové vozidlo.

        (3) Ke zkoušce doprovází žadatele o řidičské oprávnění držitel příslušného profesního osvědčení.

        (4) Rozsah zkoušek z odborné způsobilosti pro jednotlivé skupiny vozidel a způsob jejich provádění je uveden v příloze č. 5.

§ 39

        (1) Žadatel o řidičské oprávnění se musí podrobit zkoušce z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel, která se skládá ze zkoušky

a) z předpisů o provozu na pozemních komunikacích a zdravotnické přípravy,

b) ze znalostí ovládání a údržby vozidla, jde-li o žadatele o řidičské oprávnění pro skupinu C1, C1+E, C, C+E, D1, D1+E, D nebo D+E,

c) z praktické jízdy s výcvikovým vozidlem.

        (2) Výsledek každé zkoušky se hodnotí stupněm „prospěl“ nebo „neprospěl“. Jestliže žadatel o řidičské oprávnění neprospěl v některé zkoušce, může zkoušku opakovat. Každá opakovaná zkouška může být provedena nejdříve za pět pracovních dní ode dne konání neúspěšné zkoušky.

        (3) Zkoušky z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel jsou zahájeny testem z předpisů o provozu na pozemních komunikacích a zdravotnické přípravy. Je-li žadatel o řidičské oprávnění u této zkoušky hodnocen stupněm „neprospěl“, nesmí pokračovat v dalších zkouškách do doby, kdy bude při opakované zkoušce hodnocen stupněm „prospěl“.

        (4) Výsledek zkoušek zapíše zkušební komisař do žádosti o přijetí k výuce a výcviku a do protokolu o zkouškách. Každý zápis musí být potvrzen podpisem zkušebního komisaře a jeho razítkem. Po absolvování zkoušek opatří obecní úřad obce s rozšířenou působností žádost o přijetí k výuce a výcviku razítkem obecního úřadu obce s rozšířenou působností.

        (5) Neuspěl-li žadatel o řidičské oprávnění při zkouškách do doby 6 měsíců ode dne zahájení první zkoušky, je povinen před další zkouškou absolvovat novou výuku a výcvik v plném rozsahu.

        (6) Pokud žadatel neovládá dostatečně nebo vůbec jazyk, ve kterém je konána zkouška, může zkoušku složit za přítomnosti tlumočníka ustanoveného podle zvláštního zákona.^3b) Tlumočníka si zajistí žadatel na vlastní náklady. Zkouška z předpisů o provozu na pozemních komunikacích a zdravotnické přípravy se v takovémto případě koná ústně.

        (7) Žadatel může využít možnosti podle odstavce 6 pouze v případě, pokud měl k dispozici tlumočníka při všech hodinách výuky k řidičskému oprávnění. Účast tlumočníka při výuce musí být doložena společně s účastí žadatele při výuce.

§ 39a

        Žadatel o řidičské oprávnění je povinen zaplatit příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, u kterého je zkušební komisař zaměstnán, za zkoušku z odborné způsobilosti 700 Kč; v případě opakovaných zkoušek žadatel zaplatí za opakovanou zkoušku z předpisů o provozu na pozemních komunikacích 100 Kč, za opakovanou zkoušku ze znalosti ovládání a údržby vozidla 200 Kč a za opakovanou zkoušku z praktické jízdy 400 Kč.

§ 40

Zkouška z předpisů o provozu na pozemních komunikacích

a zdravotnické přípravy

        (1) Zkouška z předpisů o provozu na pozemních komunikacích a zdravotnické přípravy se provádí testem písemně nebo pomocí výpočetní techniky. Test obsahuje otázky z pravidel provozu na pozemních komunikacích, z předpisu o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ze zdravotnické přípravy a dále z předpisů souvisejících s provozem na pozemních komunikacích, které jsou součástí výuky podle učebních osnov. Zkouška prováděná pomocí výpočetní techniky je sestavována náhodným výběrem jednotlivých zkušebních otázek. Znění všech zkušebních otázek z předpisů o provozu na pozemních komunikacích a zdravotnické přípravy vydává ministerstvo ve Věstníku dopravy.

        (2) Na vykonání zkoušky se stanoví doba 30 minut. Žadateli o řidičské oprávnění, který doloží lékařským vyšetřením, že trpí poruchou dyslexie nebo dysgrafie, prodlouží zkušební komisař předepsanou dobu na dvojnásobek.

        (3) Počet otázek v testu, jejich bodové hodnocení, složení testu podle bodového hodnocení a minimální počet bodů nutných pro úspěšné vykonání zkoušky pro jednotlivé skupiny vozidel stanoví prováděcí předpis.

§ 41

Zkouška ze znalosti ovládání a údržby vozidla

        (1) Zkouška ze znalosti ovládání a údržby vozidla se provádí ústně u modelů či výcvikového vozidla (ne u obrazů).

        (2) Jestliže žadatel o řidičské oprávnění je osobou sluchově postiženou, provede se zkouška za přítomnosti tlumočníka v žadatelem zvoleném komunikačním systému neslyšících a hluchoslepých osob. Tlumočníka si zajistí žadatel o řidičské oprávnění podle jiného právního předpisu⁴) na své náklady.

        (3) Prováděcí předpis stanoví rozsah požadovaných znalostí pro zkoušku z ovládání a údržby vozidla.

Zkouška z praktické jízdy

§ 42

        (1) Žadatel o řidičské oprávnění musí při zkoušce z praktické jízdy prokázat znalosti, dovednosti a chování včetně specifických požadavků pro jednotlivé skupiny vozidel. Zkouška z praktické jízdy je rozdělena do dvou částí. Žadatel o řidičské oprávnění, který při zkoušce neprokáže základní znalosti u každé ze dvou částí, je hodnocen stupněm „neprospěl“. O průběhu zkoušky z praktické jízdy zkušební komisař pořídí písemný záznam.

        (2) V první části zkoušky žadatel o řidičské oprávnění prokazuje zejména

a) základní znalosti a dovednosti úkonů přípravy vozidla před jeho použitím,

b) rozjíždění s různým stupněm obtížnosti,

c) zastavení vozidla,

d) couvání a otáčení při couvání,

e) zajíždění do omezeného prostoru a vyjíždění z něj,

f) podélné, šikmé a kolmé zaparkování vozidla,

g) zastavení a rozjíždění ve stoupání,

h) řízení vozidla při malé rychlosti nejvýše do 30 km.h^-1.

        (3) Ve druhé části zkoušky žadatel o řidičské oprávnění prokazuje zejména znalosti

a) v bezpečném řízení vozidla s různou intenzitou provozu na pozemních komunikacích,

b) řízení vozidla na různých druzích pozemních komunikací,

c) řízení vozidla na křižovatce, která je řízena světelnou signalizací,

d) řízení vozidla na úseku, kde je provoz hromadné osobní dopravy a kde je dostatečný pohyb chodců s vyznačenými přechody pro chodce,

e) řízení vozidla mimo obec a v případě velkých měst alespoň na vícepruhové komunikaci, kde je dovolena rychlost vyšší než 50 km.h^-1,

f) ovládání vozidla ve vyšších rychlostech a při různých manévrovacích situacích,

g) rychlého a bezpečného rozhodování v dopravní situaci při řízení vozidla,

h) správné reakce na vzniklou dopravní situaci.

        (4) Od podmínky stanovené v odstavci 3 písm. c) lze upustit v případě, že žadatel absolvoval výcvik v provozovně provozovatele autoškoly s místem v okrese, kde není křižovatka řízená světelnou signalizací.

        (5) Výčet jednotlivých znalostí, dovedností a chování a podrobnosti o požadavcích na zkoušku včetně náležitostí záznamu o zkoušce stanoví prováděcí předpis.

§ 43

        (1) Zkouška z praktické jízdy musí trvat v první části nejméně 10 minut a v druhé části nejméně 20 minut, pokud má být řidičské oprávnění uděleno pro skupinu AM, A1, A2, A, B1, B, B+E nebo T, a nejméně 35 minut pro ostatní skupiny vozidel.

        (2) Při každé dopravní situaci v rámci zkoušky musí žadatel o řidičské oprávnění prokázat bezpečné ovládání vozidla. Chyby v řízení nebo nebezpečné vedení bezprostředně snižující bezpečnost výcvikového vozidla, jeho osádky nebo jiných účastníků provozu vozidel na pozemních komunikacích se hodnotí stupněm „neprospěl“ bez ohledu na to, zda zkušební komisař nebo učitel výcviku zasáhnou (verbálně nebo přímo) do ovládacích prvků vozidla.

        (3) Dojde-li při zkoušce k takovému porušení pravidel provozu na pozemních komunikacích, které ohrozilo nebo může ohrozit vážným způsobem bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, anebo k situaci, kdy musel do řízení motorového vozidla zasáhnout učitel, zkouška se okamžitě ukončí a žadatel je hodnocen stupněm „neprospěl“.

        (4) Zkoušky se účastní učitel výcviku autoškoly, která žadatele přihlásila ke zkoušce. Učitel výcviku sedí ve vozidle na sedadle pro učitele výcviku. Zkoušky se může dále účastnit osoba pověřená výkonem státního dozoru, vrchního státního dozoru a tlumočník.

        (5) U zkoušky k získání řidičského oprávnění prováděné s výcvikovým vozidlem, které je pouze dvoumístné, se učitel výcviku přímého výkonu zkoušky neúčastní. V tomto případě zkušební komisař přebírá povinnosti učitele autoškoly vyplývající ze zvláštního zákona, ale i odpovědnost za žadatele o řidičské oprávnění a výcvikové vozidlo.

(6) U zkoušky k získání řidičského oprávnění pro skupinu AM, A1, A2 nebo A jede žadatel sám na výcvikovém motocyklu, který nemusí být vybaven dvojím řízením ani dvojím zařízením umožňujícím ovládání spojky a provozní brzdy, a zkušební komisař jede za žadatelem na doprovodném motocyklu nebo v doprovodném automobilu řízeném učitelem výcviku. Pokyny dává žadateli zkušební komisař pomocí elektronického zařízení umožňujícího komunikaci s žákem; při jízdě v doprovodném automobilu může dávat pokyny prostřednictvím učitele výcviku.

        (7) Pokud je zkouška prováděna na vozidle, které je konstrukčně přizpůsobené osobě tělesně postižené, nebo na vozidle, které je vybavené automatickou převodovkou, zapíše zkušební komisař tuto skutečnost do žádosti o přijetí k výuce a výcviku a do protokolu o zkouškách. Tento zápis pak slouží jako podklad pro omezení řidičského oprávnění podle zvláštního zákona.^2a)

§ 44

Rozsah zkoušek z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel

při sdružené výuce a výcviku

        (1) Zkouška z předpisů o provozu na pozemních komunikacích a zdravotnické přípravy se provádí jedním testem.

        (2) Při zkoušce z předmětu ovládání a údržba vozidla se sčítají otázky stanovené pro jednotlivé skupiny vozidel.

        (3) Zkouška z praktické jízdy se provádí na vozidlech z každé skupiny vozidel, pro které byla prováděna sdružená výuka a výcvik.

§ 45

Přezkoušení z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel

        (1) Přezkoušení z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel podle zvláštního zákona^2a) se provádí zkouškou podle tohoto zákona. Náklady zkoušky hradí žadatel.

        (2) Jestliže řidič při přezkoušení z odborné způsobilosti neprospěl, může zkoušku opakovat pouze jednou. Opakovaná zkouška může být provedena nejdříve za pět pracovních dnů. Neuspěje-li řidič při opakované zkoušce, musí se podrobit nové výuce nebo výcviku z předmětu, ve kterém neprospěl.

        (3) Opakovací dílčí zkoušky i zkoušky po ukončení nové výuky nebo výcviku z některého předmětu je řidič povinen složit ve lhůtě šesti měsíců ode dne konání první zkoušky při přezkoušení z odborné způsobilosti; jinak se musí podrobit nové výuce a výcviku v plném rozsahu.

§ 45a

Přezkoušení z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel

v bodovém hodnocení

        (1) Řidič, který dosažením počtu 12 bodů v bodovém hodnocení podle zvláštního právního předpisu^2a) pozbyl řidičské oprávnění a hodlá požádat o vrácení řidičského oprávnění podle zvláštního právního předpisu^2a), je povinen se podrobit přezkoušení z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel.

        (2) Pro přezkoušení z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel řidiče uvedeného v odstavci 1 platí obdobně § 45.

§ 45b

Doplňovací zkouška

         (1) Žadatel o řidičské oprávnění je povinen absolvovat pouze doplňovací zkoušku, která se provede ve stejném rozsahu a stejným způsobem jako zkouška z praktické jízdy podle § 42, pokud jde o žadatele o řidičské oprávnění

a) pro skupinu A2, který je alespoň 2 roky držitelem řidičského oprávnění pro skupinu A1, nebo

b) pro skupinu A, který je alespoň 2 roky držitelem řidičského oprávnění pro skupinu A2.

        (2) Doplňovací zkouška pro zrušení omezení řidičského oprávnění omezeného podle zvláštního zákona^2a) (pro vozidla s automatickou převodovkou) se provede ve stejném rozsahu a stejným způsobem jako zkouška z praktické jízdy podle § 42 tohoto zákona.

        (3) Pro rozšíření rozsahu řidičského oprávnění pro skupinu B na jízdní soupravy složené z vozidla skupiny B a přípojného vozidla o největší povolené hmotnosti převyšující 750 kg, jejichž největší povolená hmotnost převyšuje 3 500 kg, ale nepřevyšuje 4 250 kg, je žadatel o řidičské oprávnění, který neabsolvoval zkoušku v řízení motorového vozidla na takovéto jízdní soupravě, povinen absolvovat doplňovací zkoušku, která se provede ve stejném rozsahu a stejným způsobem, jako zkouška z praktické jízdy podle § 42.

ČÁST PÁTÁ

ZDOKONALOVÁNÍ ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI ŘIDIČŮ

HLAVA PRVNÍ

ZDOKONALOVÁNÍ ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI ŘIDIČŮ

PRO ÚČELY PROFESNÍ ZPŮSOBILOSTI ŘIDIČŮ

§ 46

        (1) Zdokonalování odborné způsobilosti řidičů vozidel zařazených do skupiny C1, C1+E, C, C+E, D1, D1+E, D nebo D+E zahrnuje vstupní školení a následná pravidelná školení.

(2) Zdokonalování odborné způsobilosti řidičů je povinen se účastnit řidič, který

a) je občanem členského státu Evropské unie a má na území České republiky trvalý pobyt,

b) je občanem členského státu Evropské unie a má na území České republiky přechodný pobyt, který trvá alespoň 185 dnů v kalendářním roce, nebo

c) je občanem jiného než členského státu Evropské unie a vykonává závislou práci⁵) pro zaměstnavatele usazeného na území České republiky nebo podniká na území České republiky,

pokud řídí motorové vozidlo, k jehož řízení opravňuje řidičské oprávnění skupiny C1, C1+E, C, C+E, D1, D1+E, D nebo D+E nebo řidičské oprávnění uznávané jako rovnocenné.

        (3) Povinnost podle odstavce 2 se nevztahuje na řidiče

a) vozidel, jejichž nejvyšší povolená rychlost nepřesahuje 45 km . h^-1,

b) vozidel používaných ozbrojenými silami České republiky, Policií České republiky, obecní policií, Vězeňskou službou České republiky, Celní správou České republiky, Generální inspekcí bezpečnostních sborů a zpravodajskými službami České republiky,

c) vozidel Hasičského záchranného sboru České republiky a jednotek požární ochrany, poskytovatele zdravotnické záchranné služby a Správy státních hmotných rezerv,

d) vozidel používaných při zabezpečování civilní ochrany a báňské záchranné služby,

e) vozidel ve zkušebním provozu⁶) a při zkušební jízdě v souvislosti s jejich opravou a údržbou,

f) vozidel používaných při výcviku podle částí třetí a páté tohoto zákona a při zkouškách podle částí třetí a čtvrté tohoto zákona,

g) vozidel používaných při přepravě věcí, které řidič využije při výkonu své závislé práce nebo podnikání, pokud řízení není hlavním předmětem výkonu závislé práce nebo podnikání řidiče,

h) vozidel používaných pro vlastní potřeby a

i)  zemědělských a lesnických traktorů.

        (2) Pravidelné školení je prohlubováním kvalifikace podle zvláštního právního předpisu^6a).

§ 47

Vstupní školení

        (1) Vstupní školení se provádí formou výuky a výcviku a je zakončeno zkouškou z profesní způsobilosti řidičů. Předmětem výuky a výcviku je získání a prohloubení znalostí

a) teorie pokročilého racionálního řízení a zásad bezpečné a defenzivní jízdy,

b) uplatnění vnitrostátních a mezinárodních právních předpisů vztahujících se k silniční dopravě,

c) bezpečnosti provozu a ekologického provozu vozidla,

d) poskytování služeb a logistiky,

e) hospodářského prostředí a organizace dopravního trhu,

f) sociálně-právního prostředí v silniční dopravě,

g) zdravotních rizik a jejich předcházení v provozu na pozemních komunikacích,

h) prevence a řešení mimořádných událostí v provozu na pozemních komunikacích.

Výuka obsahuje společnou část pro všechny skupiny vozidel uvedených v § 46 odst. 2 § 46 odst. 1, zvláštní část pro skupiny C1, C1+E, C a C+E a zvláštní část pro skupiny D1, D1+E, D a D+E.

        (2) Výcvik pro příslušnou skupinu vozidel se provádí řízením výcvikového vozidla podle přílohy č. 2 pod dohledem lektora. Výcviku se může podrobit pouze řidič, který již je držitelem řidičského oprávnění pro příslušnou skupinu vozidel. Část výcviku v řízení vozidla může být nahrazena výcvikem na řidičském trenažéru.

        (3) Výuka a výcvik v rámci vstupního školení se provádí v základním rozsahu 140 hodin pro všechny řidiče uvedené v § 46 odst. 2.

        (4) Řidiči, kteří jsou držiteli řidičského oprávnění skupiny C, C+E, D a D+E, se mohou podrobit výuce a výcviku v rámci vstupního školení v rozšířeném rozsahu 280 hodin.

        (5) Řidič, který absolvoval vstupní školení pro skupiny C1, C1+E, C a C+E a který hodlá řídit vozidlo, k jehož řízení opravňuje řidičské oprávnění pro skupiny D1, D1+E, D a D+E, a naopak, se podrobí pouze zvláštní části výuky a výcviku pro novou skupinu.

        (6) Učební osnovu vstupního školení, podíl výuky a výcviku na celkovém rozsahu vstupního školení, obsah výuky a výcviku, rozsah společné části a zvláštních částí výuky, část výcviku v řízení vozidla, která může být nahrazena výcvikem na řidičském trenažéru, a nejvyšší počet účastníků kurzu vstupního školení stanoví prováděcí právní předpis.

§ 48

Pravidelné školení

        (1) Předmětem pravidelného školení je prohloubení znalostí získaných při vstupním školení. Pravidelné školení se provádí formou výuky.

        (2) Řidič se zúčastní pravidelného školení v celkovém rozsahu 35 hodin do konce pátého roku od data vydání průkazu podle § 52c. Pravidelné školení je rozděleno do ročních kurzů v rozsahu 7 hodin.

        (3) Držitel platného dokladu osvědčujícího profesní způsobilost řidiče, vydaného jiným členským státem Evropské unie podle předpisu Evropské unie ^6b), kterému byl povolen na území České republiky trvalý nebo přechodný pobyt, nebo který začal vykonávat závislou práci nebo podnikat podle § 46 odst. 2 vydaného podle předpisu Evropské unie^6b) jiným členským státem Evropské unie, smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru anebo Švýcarskou konfederací, který má na území České republiky obvyklé bydliště podle zákona o silničním provozu^2a) nebo vykonává závislou práci pro zaměstnavatele usazeného na území České republiky anebo podniká na území České republiky, se zúčastní pravidelného školení v rozsahu 35 hodin do data uplynutí platnosti tohoto dokladu. Pokud do tohoto data uplyne méně než 5 let, neuplatní se rozsah ročního kurzu podle odstavce 2.

        (4) Řidič, který přestal vykonávat své povolání, vrací se k němu a neabsolvoval pravidelné školení předepsaným způsobem podle § 48, je povinen, pokud hodlá opět řídit vozidlo, na jehož řidiče se vztahuje povinnost zdokonalování odborné způsobilosti řidičů, zúčastnit se kurzu pravidelného školení v rozsahu 35 hodin; rozsah ročního kurzu podle odstavce 2 se neuplatní.

        (5) Ustanovení odstavce 4 platí obdobně i pro řidiče, kteří dosud nebyli držiteli průkazu profesní způsobilosti řidiče nebo dokladu osvědčujícího profesní způsobilost vydaného jiným členským státem Evropské unie podle předpisu Evropské unie6b) profesně způsobilí, avšak řidičské oprávnění skupiny nebo podskupiny C1, C1+E, C a C+E jim bylo uděleno před 10. zářím 2009, a jde-li o řidičské oprávnění skupiny nebo podskupiny D1, D1+E, D nebo D+E, před 10. zářím 2008.

       (6) Řidič, který se zúčastnil pravidelného školení pro skupiny C1, C1+E, C a C+E a který řídí vozidlo, k jehož řízení opravňuje řidičské oprávnění pro skupiny D1, D1+E, D nebo D+E, a naopak, nemusí absolvovat nové pravidelné školení pro tyto další skupiny.

        (7) Učební osnovu pravidelného školení, obsah výuky, nejvyšší počet účastníků kurzu pravidelného školení a pravidla pro uznávání pravidelného školení stanoví prováděcí právní předpis.

§ 49

Provozovatel školicího střediska

        (1) Výuku a výcvik provádí fyzická nebo právnická osoba, které je udělena akreditace k provozování této činnosti krajským úřadem příslušným podle jejího místa podnikání nebo sídla (dále jen „provozovatel školicího střediska“).

        (2) Krajský úřad udělí žadateli akreditaci k provozování výuky a výcviku na základě písemné žádosti, prokáže-li žadatel, že

a) je držitelem živnostenského oprávnění,

b) splňuje další požadavky podle tohoto zákona a

c) zaplatil správní poplatek.

        (3) Akreditace k provozování výuky a výcviku je nepřevoditelná a nepřechází na právního nástupce.

§ 50

Další požadavky pro udělení akreditace

        (1) Žadatel o udělení akreditace k provozování výuky a výcviku musí

a) mít vytvořen písemný plán pro zajištění výuky a výcviku, ve kterém vymezí organizaci a rozsah výuky a výcviku, včetně nejvyššího počtu účastníků v jednotlivých kurzech, jednotlivé výukové předměty a způsob provádění výuky a výcviku, včetně odpovídajících učebních materiálů,

b) mít seznam lektorů, jejichž prostřednictvím zajistí po zahájení provozování školicího střediska výuku a výcvik, s uvedením jejich jmen, příjmení a odborných předpokladů pro výuku a výcvik, kteří

1. jsou uvedeni v § 22 písm. a), b), c) a e), jedná-li se o předměty spadající do zdravotních rizik a jejich předcházení, nebo

2. mají střední vzdělání s maturitní zkouškou v oborech souvisejících se silniční dopravou a 5 let praxe v oblasti silniční dopravy, nebo vyšší odborné vzdělání v oborech souvisejících se silniční dopravou a 4 roky praxe v oblasti silniční dopravy, nebo vysokoškolské vzdělání a 3 roky praxe v oblasti silniční dopravy, jedná-li se o ostatní předměty,

3. splňují podmínky podle § 21 odst.  3, jedná-li se o provádění výcviku,

(dále jen „odborně způsobilé osoby“),

c) mít právo k užívání nebytových prostor a vybavení nezbytného pro poskytování výuky,

d) mít právo k užívání výcvikových vozidel nezbytných pro poskytování výcviku a

e) mít vytvořen kontrolní systém pro sledování souladu poskytování výuky a výcviku s plánem podle písmene a).

        (2) Pokud je žadatelem o udělení akreditace k provozování výuky a výcviku právnická osoba vykonávající činnost školy, lze u osob, které jsou zaměstnanci této právnické osoby, nahradit praxi v oblasti silniční dopravy podle odstavce 1 písm. b) bodu 2 praxí ve výuce v oblasti silniční dopravy.

        (3) Na použití výcvikového vozidla při výcviku se obdobně použijí § 9 a 10.

        (4) Obory související se silniční dopravou v rámci středního vzdělání s maturitní zkouškou a vyššího odborného vzdělání stanoví prováděcí právní předpis.

§ 51

Povinnosti provozovatele školicího střediska

        (1) Provozovatel školicího střediska je povinen

a) provádět výuku a výcvik podle plánu pro zajištění výuky a výcviku,

b) zajistit provádění výuky a výcviku prostřednictvím odborně způsobilých osob,

c) zajistit provádění výuky a výcviku prostřednictvím výcvikových vozidel podle § 9 a 10,

d) po celou dobu provozování své činnosti mít právo k užívání nebytových prostor a vybavení nezbytného pro poskytování výuky a mít tyto prostory a vybavení po celou dobu k dispozici,

e) po celou dobu provozování své činnosti mít právo k užívání výcvikových vozidel nezbytných pro poskytování výcviku a mít tato vozidla po celou dobu k dispozici,

f) postupovat v souladu s kontrolním systémem pro sledování souladu poskytování výuky a výcviku s plánem pro zajištění výuky a výcviku,

g) vést evidenci o uskutečněné výuce a výcviku, včetně seznamu účastníků, a

h) zaslat nejpozději 5 pracovních dnů před zahájením výuky nebo výcviku v rámci vstupního a pravidelného školení seznam přihlášených účastníků, místo, datum a čas zahájení výuky nebo výcviku krajskému úřadu příslušnému podle jeho místa podnikání nebo sídla a v rámci vstupního školení seznam přihlášených účastníků, místo, datum a čas zahájení výuky nebo výcviku i obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle jeho místa podnikání nebo sídla; změny v seznamu přihlášených účastníků je možné krajskému úřadu nebo obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností doručit nejpozději 1 pracovní den před konáním školení,

h) zaslat nejpozději 5 pracovních dnů před zahájením výuky nebo výcviku v rámci vstupního a pravidelného školení seznam přihlášených účastníků, a dále místo, datum a čas zahájení výuky nebo výcviku krajskému úřadu příslušnému podle jeho sídla a v rámci vstupního školení seznam přihlášených účastníků, a dále místo, datum a čas zahájení výuky nebo výcviku i obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle místa provozovny, v níž výuka nebo výcvik probíhá; změny v seznamu přihlášených účastníků je možné krajskému úřadu nebo obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností doručit nejpozději 1 pracovní den před konáním školení,

i) zaslat nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne, kdy bylo ukončeno pravidelné školení řidičů, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle trvalého nebo přechodného pobytu řidiče k rozhodování o profesní způsobilosti řidiče seznam účastníků pravidelného školení.

        (2) Provozovatel školicího střediska je povinen oznámit krajskému úřadu změny údajů rozhodných pro udělení akreditace a předložit o nich doklady do 15 dnů ode dne, kdy k nim došlo.

        (3) Provozovatel školicího střediska je povinen vydat bez zbytečného prodlení řidiči, který ukončil výuku a výcvik v tomto středisku, potvrzení o rozsahu a obsahu absolvované výuky a výcviku a datu ukončení výuky a výcviku.

        (4) Provozovatel školicího střediska je povinen uznat výuku a výcvik v rozsahu uvedeném v potvrzení podle předchozího odstavce, kterému se řidič podrobil u jiného provozovatele školicího střediska. U vstupního školení provozovatel školicího střediska uzná výuku a výcvik podle věty první, pouze pokud od ukončení předcházející výuky a výcviku neuplynuly více než 3 měsíce.

        (5) Vzor potvrzení o absolvované výuce a výcviku a datu ukončení výuky a výcviku ve školicím středisku stanoví prováděcí právní předpis.

§ 52

Odnětí akreditace k provozování výuky a výcviku

        (1) Krajský úřad rozhodne o odejmutí akreditace k provozování výuky a výcviku, jestliže provozovatel školicího střediska

a) opakovaně nebo hrubým způsobem porušil povinnosti stanovené tímto zákonem,

b) přestal splňovat podmínku k udělení akreditace podle § 49 odst.  2 písm.  a), nebo

c) požádal o odnětí akreditace.

        (2) O udělení akreditace k provozování výuky a výcviku může provozovatel, kterému byla akreditace k provozování výuky a výcviku odňata podle odstavce 1 písm. a), znovu požádat krajský úřad nejdříve po uplynutí 3 let od nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí akreditace k provozování výuky a výcviku.

§ 52a

Podmínky přijetí k výuce a výcviku

        (1) Provozovatel školicího střediska může přijmout k výuce a výcviku v rámci vstupního školení pouze osobu, která

a) podá písemnou přihlášku,

b) je držitelem řidičského oprávnění pro příslušnou skupinu vozidel nebo se účastní výuky a výcviku k jeho získání.

        (2) Pro přijetí osoby k výuce a výcviku v rámci pravidelného školení platí podmínka uvedená v odstavci 1 písm. a). Žadatel o přijetí k výuce v rámci pravidelného školení dále musí být držitelem řidičského oprávnění pro příslušnou skupinu vozidel a s výjimkou případů uvedených v § 48 odst. 4 a 5 i průkazu profesní způsobilosti řidiče.

§ 52b

Zkouška

        (1) Písemnou žádost o vykonání zkoušky podává řidič u obecního úřadu obce s rozšířenou působností příslušného podle místa podnikání nebo sídla provozovny provozovatele školicího střediska, u něhož v níž ukončil výuku a výcvik v rámci zdokonalování odborné způsobilosti řidičů.

        (2) Žadatel o vykonání zkoušky musí doložit, že

a) absolvoval výuku a výcvik v rámci vstupního školení v plném rozsahu a doplňující výuku, stanoví-li tak tento zákon,

b) zaplatil správní poplatek,

c) je občanem

1. členského státu Evropské unie a má na území České republiky trvalý pobyt, nebo

2. členského státu Evropské unie a má na území České republiky přechodný pobyt, který trvá alespoň 185 dnů, nebo

3. jiného než členského státu Evropské unie a vykonává závislou práci⁵) pro zaměstnavatele usazeného na území České republiky nebo podniká na území České republiky a

c) je občanem

1. členského státu Evropské unie nebo státu, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, (dále jen „členský stát“) nebo Švýcarské konfederace a má na území České republiky obvyklé bydliště podle zákona o silničním provozu^2a), nebo

2. jiného státu než členského státu nebo Švýcarské konfederace a vykonává závislou práci⁵⁾ pro zaměstnavatele usazeného na území České republiky nebo podniká na území České republiky a

d) je držitelem řidičského oprávnění pro příslušnou skupinu vozidel.

        (3) Obecní úřad obce s rozšířenou působností bez zbytečného odkladu písemně sdělí žadateli místo, datum a čas konání zkoušky. Zkouška se musí konat nejpozději do 30 dnů po doručení žádosti o vykonání zkoušky a doložení všech skutečností podle odstavce 2 obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, nejdříve však pátý pracovní den ode dne sdělení místa, data a času konání zkoušky podle věty první.

        (4) Zkouška se provádí písemnou formou a ověřuje znalosti ve všech oblastech výuky uvedených v § 47 odst. 1.

        (5) Zkoušku provádí obecní úřad obce s rozšířenou působností prostřednictvím zkušebního komisaře podle § 33 odst. 2. Na zkušebního komisaře se vztahuje ustanovení § 33 odst. 4 a 5 a § 34 až 37 obdobně.

        (6) Jestliže řidič při zkoušce neuspěl, může zkoušku opakovat nejvýše třikrát. Opakovaná zkouška může být provedena nejdříve za 5 pracovních dnů ode dne konání předchozí zkoušky. Neuspěje-li řidič při druhé opakované zkoušce, musí se podrobit opakované výuce z předmětu, ve kterém neprospěl, a zkoušce. Neuspěje-li řidič ani při zkoušce podle věty třetí, je povinen se zúčastnit nového vstupního školení v plném rozsahu. Zkoušky podle věty druhé a třetí musí řidič složit nejpozději do 1 roku ode dne konání první zkoušky, jinak se musí podrobit novému vstupnímu školení v plném rozsahu.

        (7) Obecní úřad obce s rozšířenou působností, který provedl zkoušku, vydá žadateli bez zbytečného odkladu po vyhodnocení výsledků zkoušky písemné potvrzení o vykonání zkoušky a vyznačí v něm její výsledek.

        (8) Obsah, rozsah a způsob provádění zkoušky a hodnocení jejích výsledků a vzor potvrzení o vykonání zkoušky stanoví prováděcí právní předpis.

§ 52c

Průkaz profesní způsobilosti řidiče

        (1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností příslušný podle trvalého nebo přechodného pobytu řidiče na území České republiky, nebo nemá-li řidič trvalý nebo přechodný pobyt na území České republiky, podle sídla nebo místa podnikání řidiče nebo jeho zaměstnavatele místa obvyklého bydliště řidiče podle zákona o silničním provozu^2a), nebo sídla zaměstnavatele řidiče nebo sídla podnikajícího řidiče, nemá-li na území České republiky obvyklé bydliště, rozhodne na písemnou žádost řidiče, zda je řidič profesně způsobilý. Pokud obecní úřad obce s rozšířenou působností žádosti vyhoví, vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí

a) řidičský průkaz postupem podle zvláštního právního předpisu^2a), do kterého zaznamená profesní způsobilost řidiče, nebo

b) průkaz profesní způsobilosti řidiče, pokud řidič není držitelem řidičského průkazu vydaného Českou republikou nebo nemá na území České republiky obvyklé bydliště podle zákona o silničním provozu^2a).

        (2) Žadatel podle odstavce 1 musí doložit, že je držitelem řidičského oprávnění pro příslušnou skupinu vozidel a zaplatil správní poplatek. Žadatel, kterému má být profesní způsobilost řidiče zaznamenána do řidičského průkazu, musí spolu s žádostí podle odstavce 1 podat i žádost o vydání řidičského průkazu z důvodu změny údajů uvedených v řidičském průkazu podle zvláštního právního předpisu^2a). Žadatel musí dále doložit, že

a) úspěšně vykonal zkoušku v období 6 měsíců před podáním žádosti, nebo

b) se podrobil výuce v rámci pravidelného školení v plném rozsahu a způsobem předepsaným v § 48 a je občanem

1. členského státu Evropské unie a má na území České republiky trvalý pobyt, nebo

2. členského státu Evropské unie a má na území České republiky přechodný pobyt, který trvá alespoň 185 dnů v kalendářním roce, nebo

3. jiného než členského státu Evropské unie a vykonává závislou práci⁵) pro zaměstnavatele usazeného na území České republiky nebo podniká na území České republiky.

b) se podrobil výuce v rámci pravidelného školení v plném rozsahu a způsobem předepsaným v § 48 a má na území České republiky obvyklé bydliště podle zákona o silničním provozu^2a), vykonává závislou práci pro zaměstnavatele usazeného na území České republiky nebo podniká na území České republiky.

        (3) Úspěšné vykonání zkoušky podle odstavce 2 žadatel nedokládá, pokud zkoušku provedl obecní úřad obce s rozšířenou působností uvedený v odstavci 1.

        (4) Platnost průkazu profesní způsobilosti řidiče nebo záznamu profesní způsobilosti řidiče do řidičského průkazu je 5 let.

        (5) Ztrátu, odcizení, poškození nebo zničení průkazu profesní způsobilosti řidiče je jeho držitel povinen bez zbytečného odkladu ohlásit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. Bez zbytečného odkladu po ohlášení vydá obecní úřad obce s rozšířenou působností řidiči potvrzení o ztrátě, odcizení, poškození nebo zničení průkazu profesní způsobilosti řidiče. Potvrzení nahrazuje ztracený, odcizený, poškozený nebo zničený průkaz profesní způsobilosti řidiče a jeho platnost je 30 dnů od jeho vydání.

        (6) Za ztracený, odcizený, poškozený nebo zničený průkaz profesní způsobilosti řidiče vyhotoví řidiči na základě písemné žádosti a po zaplacení správního poplatku obecní úřad obce s rozšířenou působností do 20 dnů ode dne podání žádosti duplikát průkazu.

        (7) Dojde-li ke změně údajů v průkazu profesní způsobilosti řidiče, vydá obecní úřad obce s rozšířenou působností řidiči na písemnou žádost nový průkaz profesní způsobilosti řidiče. Žadatel musí doložit změnu údajů a zaplacení správního poplatku. Datum ukončení platnosti nového průkazu se musí shodovat s datem ukončení platnosti průkazu, který je novým průkazem nahrazován. Pro držitele platného dokladu, osvědčujícího profesní způsobilost řidiče, vydaného jiným členským státem Evropské unie podle předpisu Evropské unie ^6a), kterému byl na území České republiky povolen trvalý nebo přechodný pobyt, nebo který začal vykonávat závislou práci nebo podnikat podle § 46 odst. 2, se použije toto ustanovení obdobně. Pro držitele platného dokladu osvědčujícího profesní způsobilost řidiče vydaného jiným členským státem nebo Švýcarskou konfederací, který má na území České republiky obvyklé bydliště podle zákona o silničním provozu^2a) nebo který začal vykonávat závislou práci pro zaměstnavatele usazeného na území České republiky nebo podnikat na území České republiky, se použije toto ustanovení obdobně.

        (8) Držitel průkazu profesní způsobilosti řidiče je povinen při převzetí řidičského průkazu se záznamem profesní způsobilosti řidiče nebo nového průkazu profesní způsobilosti řidiče odevzdat obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností dosavadní průkaz nebo potvrzení o ztrátě, odcizení, poškození nebo zničení průkazu profesní způsobilosti řidiče, pokud mu byly vydány.

        (9) Vzor průkazu profesní způsobilosti řidiče a vzor potvrzení o ztrátě, odcizení, poškození nebo zničení průkazu profesní způsobilosti řidiče stanoví prováděcí právní předpis.

HLAVA DRUHÁ

ZDOKONALOVÁNÍ ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI ŘIDIČŮ,

KTEŘÍ MAJÍ ZAZNAMENÁNY V REGISTRU ŘIDIČŮ BODY

ZA JEDNÁNÍ ZAŘAZENÉ DO BODOVÉHO HODNOCENÍ

§ 52d

Základní ustanovení

        Zdokonalováním odborné způsobilosti řidičů, kteří mají zaznamenány v registru řidičů body za jednání zařazené do bodového hodnocení porušení povinností podle zvláštního právního předpisu^2a), se rozumí dobrovolná účast řidiče, který nemá v registru řidičů zaznamenáno více než 10 bodů za porušení právních předpisů ohodnocená podle zvláštního právního předpisu^2a) méně než 6 body, na školení bezpečné jízdy.

Středisko bezpečné jízdy

§ 52e

Oprávnění ke zdokonalování odborné způsobilosti řidičů,

kteří mají v registru řidičů zaznamenány body

        (1) Zdokonalování odborné způsobilosti řidičů, kteří mají v registru řidičů zaznamenány body, provádí provozovatel školicího střediska, kterému udělil krajský úřad vyšší akreditaci k provozování školení bezpečné jízdy (dále jen „provozovatel střediska bezpečné jízdy“).

        (2) Krajský úřad udělí vyšší akreditaci k provozování školení bezpečné jízdy žadateli na základě písemné žádosti, prokáže-li žadatel, že

a) má udělenu akreditaci k provozování výuky a výcviku podle tohoto zákona,

b) splňuje další požadavky podle tohoto zákona a

c) zaplatil správní poplatek.

        (3) Vyšší akreditace k provozování školení bezpečné jízdy je nepřevoditelná a nepřechází na právního nástupce.

§ 52f

Další požadavky pro udělení vyšší akreditace

k provozování školení bezpečné jízdy

        (1) Žadatel o udělení vyšší akreditace k provozování školení bezpečné jízdy musí

a) mít vytvořen písemný plán pro zajištění školení bezpečné jízdy, ve kterém vymezí organizaci a rozsah školení, včetně nejvyššího počtu účastníků školení, jednotlivé výukové předměty a způsob provádění školení,

b) mít seznam lektorů bezpečné jízdy, jejichž prostřednictvím zajistí po zahájení školení bezpečné jízdy výuku a výcvik, s uvedením jejich jmen, příjmení a odborných předpokladů pro výuku a výcvik, kteří

1. jsou držiteli profesního osvědčení alespoň na skupiny A, B, B+E, C, C+E a D,

2. mají praxi v poskytování výuky a výcviku podle tohoto zákona po dobu nejméně 5 let a

3. mají vyšší odborné nebo vysokoškolské vzdělání,

c) prokázat, že má právo k užívání nebytových prostor a vybavení nezbytné pro poskytování školení bezpečné jízdy,

d) prokázat, že má vytvořen kontrolní systém pro sledování souladu poskytování školení bezpečné jízdy s plánem podle písmene a), a

e) prokázat, že má zajištěnu výcvikovou plochu, která není veřejně přístupnou pozemní komunikací, na které lze při výcviku technicky navodit různé dopravní situace a klimatické a povětrnostní podmínky.

        (2) Základní technické požadavky na nebytové prostory a vybavení podle odstavce 1 písm. c) a na výcvikovou plochu podle odstavce 1 písm. e), její vybavení a technické zajištění výcviku na ní stanoví prováděcí právní předpis.

§ 52g

Povinnosti provozovatele střediska bezpečné jízdy

        (1) Provozovatel střediska bezpečné jízdy je povinen

a) provádět školení bezpečné jízdy podle plánu pro zajištění školení bezpečné jízdy,

b) zajistit provádění školení bezpečné jízdy prostřednictvím lektorů bezpečné jízdy,

c) po celou dobu provozování své činnosti mít právo k užívání nebytových prostor a vybavení nezbytného pro poskytování kurzu bezpečné jízdy a mít tyto prostory a vybavení po celou dobu k dispozici,

d) vést evidenci o uskutečněném školení bezpečné jízdy, včetně seznamu účastníků, a

e) zaslat nejpozději 5 pracovních dnů před zahájením školení bezpečné jízdy seznam přihlášených účastníků, místo, datum a čas zahájení školení bezpečné jízdy obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle jeho místa podnikání nebo sídla.

        (2) Provozovatel střediska bezpečné jízdy může přijmout na školení bezpečné jízdy řidiče, který se hodlá zúčastnit školení bezpečné jízdy za účelem odečtení bodů v registrů řidičů, prokáže-li řidič, že má ke dni podání písemné žádosti o přijetí na školení nejvýše 10 bodů v registru řidičů za porušení právních předpisů ohodnocená podle zvláštního právního předpisu^2a) méně než 6 body.

        (3) Provozovatel střediska bezpečné jízdy je povinen oznámit příslušnému krajskému úřadu změny údajů rozhodných pro vydání vyšší akreditace k provozování školení bezpečné jízdy a předložit o nich doklady do 15 dnů od jejich vzniku.

        (4) Provozovatel střediska bezpečné jízdy vydá řidiči, který ukončil školení bezpečné jízdy, ke dni ukončení školení bezpečné jízdy potvrzení o ukončeném školení bezpečné jízdy.

        (5) Vzor potvrzení podle odstavce 4 stanoví prováděcí právní předpis.

§ 52h

Odnětí vyšší akreditace k provozování školení bezpečné jízdy

        (1) Krajský úřad rozhodne o odnětí vyšší akreditace k provozování školení bezpečné jízdy, jestliže provozovatel střediska bezpečné jízdy

a) opakovaně nebo hrubým způsobem porušil povinnosti stanovené tímto zákonem,

b) přestal splňovat podmínku k udělení vyšší akreditace podle § 52e odst. 2 písm. a), nebo

c) požádal o odnětí vyšší akreditace.

        (2) O udělení vyšší akreditace k provozování školení bezpečné jízdy může provozovatel, kterému byla vyšší akreditace odejmuta podle odstavce 1 písm. a), znovu požádat krajský úřad nejdříve po uplynutí 3 let od nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí vyšší akreditace k provozování školení bezpečné jízdy.

§ 52i

Školení bezpečné jízdy

        (1) Předmětem výuky v rámci školení bezpečné jízdy je získání a prohloubení znalostí

a) teorie řízení a zásad bezpečné a defenzivní jízdy,

b) nejčastějších příčin dopravních nehod a jejich předcházení,

c) důsledků protiprávního jednání řidičů motorových vozidel,

d) prevence a řešení mimořádných událostí v provozu na pozemních komunikacích.

        (2) Předmětem výcviku v rámci školení bezpečné jízdy je praktická jízda s motorovým vozidlem pod dohledem lektora bezpečné jízdy na výcvikové ploše podle § 52f odst. 1 písm. e), zaměřená na předcházení a řešení situací, při kterých je značně ztížena možnost ovládat vozidlo, formou bezpečné a defenzivní jízdy. V průběhu a po ukončení výcviku provádí lektor bezpečné jízdy vyhodnocení chování řidiče při výcviku. K výcviku může dojít až po ukončení výuky.

        (3) Učební osnovu školení bezpečné jízdy, obsah a rozsah výuky a výcviku a nejvyšší počet účastníků školení bezpečné jízdy stanoví prováděcí právní předpis.

ČÁST ŠESTÁ

STÁTNÍ SPRÁVA A STÁTNÍ DOZOR

§ 53

        (1) Státní správu ve věcech získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel podle tohoto zákona a v rozsahu jím vymezeném vykonávají obecní úřady obcí s rozšířenou působností, krajský úřad a ministerstvo.

        (2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností

a) rozhoduje o vydání registrace k provozování autoškoly, o její změně a o jejím odnětí,

b) schvaluje výcvikové vozidlo pro jeho použití k výcviku v autoškole a změny jeho užívání,

c) zařazuje žadatele o řidičské oprávnění ke zkouškám z odborné způsobilosti a provádí tyto zkoušky,

d) vydává osvědčení profesní způsobilosti řidiče,

d) rozhoduje o profesní způsobilosti řidiče,

e) projednává v prvním stupni správní delikty v rozsahu své působnosti podle tohoto odstavce.

        (3) Krajský úřad

a) rozhoduje o udělení profesního osvědčení a o jeho odnětí,

b) provádí zkoušky učitelů výuky a výcviku,

c) rozhoduje o udělení akreditace k provozování výuky a výcviku v rámci zdokonalování odborné způsobilosti řidičů pro účely profesní způsobilosti řidičů a o udělení vyšší akreditace k provozování školení bezpečné jízdy a o odnětí akreditace nebo vyšší akreditace,

d) projednává v prvním stupni správní delikty v rozsahu své působnosti podle tohoto odstavce.

        (4) Ministerstvo

a) rozhoduje o vydání průkazu zkušebního komisaře, o jeho prodloužení a o jeho odnětí,

b) provádí základní školení a provádí zkoušky zkušebních komisařů,

c) provádí zdokonalovací školení zkušebních komisařů a přezkušuje zkušební komisaře,

d) projednává v prvním stupni správní delikty v rozsahu své působnosti podle tohoto odstavce.

§ 54

Státní dozor

        (1) Státní dozor ve věcech získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel vykonávají obecní úřady obcí s rozšířenou působností a krajské úřady. Státní dozor ve věcech zkušebních komisařů vykonává ministerstvo, a to alespoň v rozsahu 4 hodin v průběhu 5 let u každého zkušebního komisaře; dozor zahrnuje provádění nejméně 2 zkoušek odborné způsobilosti žadatelů o řidičská oprávnění.

        (2) Vrchní státní dozor nad výkonem státního dozoru ve věcech získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a dále ve věcech výkonu státní správy podle § 53 odst.  4 vykonává ministerstvo. Při výkonu vrchního státního dozoru může ministerstvo vykonávat činnosti náležející státnímu dozoru.

        (3) Pověření k výkonu státního dozoru nebo vrchního státního dozoru ve věcech odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel ve formě průkazu vydává správní orgán, do jehož působnosti výkon dozoru spadá. Náležitosti průkazu a jeho vzor stanoví prováděcí právní předpis.

§ 55

Poznámka: Celý § 55 je zrušen zákonem č. 64/2014 Sb.

§ 56

Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob

        (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel autoškoly dopustí správního deliktu tím, že

a) v rozporu s § 2 provozuje autoškolu bez registrace k provozování,

b) v rozporu s § 3 provádí výuku a výcvik osobami, které nejsou držiteli platného profesního osvědčení,

c) v rozporu s § 5 nenahlásí změny údajů a dokladů stanovených jako náležitosti žádosti o vydání registrace k provozování autoškoly,

d) v rozporu s § 9 provádí výcvik neschváleným výcvikovým vozidlem,

e) přijme jako žadatele o řidičské oprávnění osobu, která nesplňuje podmínky podle § 13,

f) opakovaně nebo závažným způsobem nedodrží obsah a rozsah výuky a výcviku stanovený v § 20,

g) v rozporu s § 25 nepředá příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností seznamy žadatelů k získání řidičského oprávnění,

h) v rozporu s § 32 nepřihlásí písemně žadatele k získání řidičského oprávnění ke zkoušce.

        (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel školicího střediska dopustí správního deliktu tím, že

a) v rozporu s § 49 provozuje školicí středisko bez udělené akreditace k provozování výuky a výcviku,

b) v rozporu s § 51 neprovádí výuku a výcvik prostřednictvím odborně způsobilých osob,

c) v rozporu s § 51 provádí výcvik neschváleným výcvikovým vozidlem,

d) v rozporu s § 51 neprovádí výuku a výcvik podle plánu pro zajištění výuky a výcviku,

e) v rozporu s § 51 nevede evidenci o uskutečněné výuce a výcviku včetně seznamu účastníků,

f) v rozporu s § 51 nezašle nejpozději 5 pracovních dnů před zahájením výuky nebo výcviku v rámci vstupního a pravidelného školení seznam přihlášených účastníků, místo, datum a čas zahájení výuky nebo výcviku krajskému úřadu, popřípadě i obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností,

g) v rozporu s § 51 neoznámí krajskému úřadu změny údajů rozhodných pro udělení akreditace k provozování výuky a výcviku a nepředloží o nich doklady,

h) v rozporu s § 51 nevydá bez zbytečného prodlení řidiči, který ukončil výuku a výcvik, potvrzení o rozsahu a obsahu výuky a výcviku a datu jejich ukončení,

i)  přijme k výuce a výcviku osobu, která nesplňuje podmínky podle § 52a,

j) v rozporu s § 51 nezašle nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne, kdy bylo ukončeno pravidelné školení řidičů, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle trvalého nebo přechodného pobytu řidiče příslušnému úřadu seznam účastníků pravidelného školení.

        (3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel střediska bezpečné jízdy dopustí správního deliktu tím, že

a) v rozporu s § 52e provozuje středisko bezpečné jízdy bez udělení vyšší akreditace k provozování výuky bezpečné jízdy,

b) v rozporu s § 52g neprovádí výuku a výcvik bezpečné jízdy prostřednictvím lektorů bezpečné jízdy,

c) v rozporu s § 52g neprovádí školení bezpečné jízdy podle plánu pro zajištění školení bezpečné jízdy,

d) v rozporu s § 52g nevede evidenci o uskutečněném školení bezpečné jízdy, včetně seznamu účastníků,

e) v rozporu s § 52g nezašle nejpozději 5 pracovních dnů před zahájením školení bezpečné jízdy seznam přihlášených účastníků, místo, datum a čas zahájení školení bezpečné jízdy příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností,

f) v rozporu s § 52g neoznámí příslušnému krajskému úřadu změny údajů rozhodných pro udělení vyšší akreditace k provozování školení bezpečné jízdy a nepředloží o nich doklady,

g) v rozporu s § 52g nevydá bez zbytečného prodlení řidiči, který ukončil školení bezpečné jízdy, potvrzení o rozsahu a obsahu absolvovaného školení bezpečné jízdy a datu ukončení školení bezpečné jízdy,

h) přijme na školení bezpečné jízdy osobu, která nesplňuje podmínky podle § 52g.

        (4) Za správní delikt se uloží pokuta

a) do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), b), d), e) a f), odstavce 2 písm. a), b), c), d), i) a j) a odstavce 3 písm. a), b) a c),

b) do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c), g) a h), odstavce 2 písm. e), f) a g) a odstavce 3 písm. d), e), f) a h) ,

c) do 10 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm.  h) a odstavce 3 písm. g).

§ 57

        (1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

        (2) Při stanovení výše pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a okolnostem, za nichž byl správní delikt spáchán.

        (3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže o něm příslušný orgán nezahájil řízení do 2 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

        (4) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s tím, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

        (5) Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který rozhodl o správním deliktu v prvním stupni. Příjem z pokut je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost orgánu, který pokutu uložil.

        (6) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci.

§ 58

Zrušen zákonem č. 374/2007 Sb.

ČÁST SEDMÁ

SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 59

Společná ustanovení

        V řízení ve věcech upravených tímto zákonem se postupuje podle správního řádu.⁹)

§ 59a

        Působnosti stanovené krajskému úřadu nebo obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.

Přechodná ustanovení

§ 60

        (1) Provozovatel autoškoly, který provozuje autoškolu na základě živnostenského oprávnění vydaného před účinností tohoto zákona, může požádat do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona okresní úřad o vydání registrace k provozování autoškoly. Do doby rozhodnutí okresního úřadu se provozovatel autoškoly považuje za provozovatele, kterému byla vydána registrace podle tohoto zákona. Nepožádá-li provozovatel autoškoly ve stanovené lhůtě o vydání registrace k provozování autoškoly, dosavadní oprávnění provozovat autoškolu zaniká.

        (2) Držitel průkazu zkušebního komisaře vydaného před účinností tohoto zákona je povinen nejpozději do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona sdělit ministerstvu údaje a doložit doklady vyžadované pro průkaz zkušebního komisaře podle ustanovení § 34 tohoto zákona. Nesplní-li tuto povinnost, pozbude dosavadní průkaz zkušebního komisaře platnosti uplynutím posledního dne lhůty stanovené pro sdělení údajů a doložení dokladů. Nesplňuje-li dosavadní držitel průkazu zkušebního komisaře na základě sdělených údajů a předložených dokladů podmínky stanovené v § 34 tohoto zákona, zahájí ministerstvo řízení o odnětí průkazu zkušebního komisaře.

        (3) Držitel osvědčení pro učitele výcviku vydaného před účinností tohoto zákona (dále jen „držitel osvědčení“) je povinen nejpozději do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona sdělit ministerstvu údaje a doložit doklady vyžadované pro profesní osvědčení v § 21 tohoto zákona. Nesplní-li tuto povinnost, pozbude dosavadní osvědčení pro učitele výcviku platnosti uplynutím posledního dne lhůty stanovené pro sdělení údajů a doložení dokladů. Nesplňuje-li dosavadní držitel osvědčení na základě sdělených údajů a předložených dokladů podmínky stanovené v § 21 tohoto zákona, zahájí ministerstvo řízení o odnětí osvědčení pro učitele výcviku. Nesplňuje-li dosavadní držitel osvědčení podmínku stanovenou v § 21 odst. 2 písm. a), ministerstvo potvrdí platnost dosavadního osvědčení pro učitele výcviku, pokud má držitel osvědčení nejméně patnáctiletou praxi v provádění výuky a výcviku.

        (4) Provozovatel autoškoly je povinen označit výcviková vozidla podle tohoto zákona do šesti měsíců od účinnosti tohoto zákona.

        (5) Okresní úřad může po dobu šesti měsíců od účinnosti tohoto zákona pověřit prováděním zkoušek držitele průkazu zkušebního komisaře vydaného před účinností tohoto zákona, který není zaměstnancem okresního úřadu.

§ 61

        (1) Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců Ministerstva vnitra a příslušníků Policie České republiky, kteří ke dni účinnosti tohoto zákona vykonávají ty druhy činností, které bude podle § 53 odst. 4 tohoto zákona vykonávat ministerstvo, přecházejí z Ministerstva vnitra a Policie České republiky na ministerstvo.

        (2) Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců Ministerstva vnitra a příslušníků Policie České republiky, kteří ke dni účinnosti tohoto zákona vykonávají ty druhy činností, které bude podle § 53 odst. 2 tohoto zákona vykonávat okresní úřad, přecházejí z Ministerstva vnitra a Policie České republiky na okresní úřady.

§ 62

        Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 11 odst.  2, § 13 odst.  5, § 20 odst.  5, § 21 odst.  1, § 23 odst.  3, § 27 odst.  5, § 30 odst.  2, § 34 odst.  3, § 35 odst.  4, § 36 odst. 5, § 40 odst.  3, § 41 odst.  3, § 42 odst.  5, § 47 odst.  6, § 48 odst.  7, § 50 odst. 4, § 51 odst.  5, § 52b odst.  8, § 52c odst.  9, § 52f odst.  2, § 52g odst.  5, § 52i odst.  3 a § 54 odst. 3.

ČÁST DESÁTÁ

ÚČINNOST

§ 65

        Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.

* * *

Předseda vlády:
Ing. Zeman v. r.

_______________________________

1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/59/ES ze dne 15. července 2003 o výchozí kvalifikaci a pravidelném školení řidičů některých silničních vozidel pro nákladní nebo osobní dopravu a o změně nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 a směrnice Rady 91/439/EHS a zrušení směrnice Rady 76/914/EHS .

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/66/ES ze dne 26. dubna 2004, kterou se z důvodu přistoupení České republiky, Estonska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Polska, Slovinska a Slovenska upravují směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/45/ES , 2002/83/ES , 2003/37/ES a 2003/59/ES a směrnice Rady 77/388/EHS, 91/414/EHS , 96/26/ES , 2003/48/ES a 2003/49/ES v oblastech volného pohybu zboží, volného pohybu služeb, zemědělství, dopravní politiky a daní.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES ze dne 20. prosince 2006 o řidičských průkazech.

Směrnice Komise 2012/36/EU ze dne 19. listopadu 2012, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES o řidičských průkazech.

Směrnice Komise 2013/47/EU ze dne 2. října 2013, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES o řidičských průkazech.

1a) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

2) Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb.

2a) Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

2b) Příloha č. 2 k zákonu č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

2c) Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

3) § 37 odst. 7 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky.

3a) Zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.

3b) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.

4) Zákon č. 155/1998 Sb., o znakové řeči a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 384/2008 Sb.

5) § 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce.

6) § 36 zákona č. 56/2001 Sb.

6a) § 230 zákona č. 262/2006 Sb.

6b) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/59/ES ze dne 15. července 2003 o výchozí kvalifikaci a pravidelném školení řidičů některých silničních vozidel pro nákladní nebo osobní dopravu a o změně nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 a směrnice Rady 91/439/EHS a zrušení směrnice Rady 76/914/EHS .

7) Poznámka je zrušena zákonem č. 64/2014 Sb.

8) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

9) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.

10) § 81 zákona č. 361/2000 Sb.

11) Nařízení Rady (EHS) č. 3821/85  ze dne 20. prosince 1985 o záznamovém zařízení v silniční dopravě (Úř. věst. L 370, 3. 12. 1985, s. 8), ve znění pozdějších předpisů.

12) § 80a zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění zákona č. 297/2011 Sb.

Příloha č. 1 k zákonu č. 247/2000 Sb.

Technické podmínky pro autocvičiště, cvičné plochy a druhy učebních pomůcek

        1. Technické podmínky pro autocvičiště a cvičné plochy

Autocvičiště nebo jiná cvičná plocha musí mít zpevněný povrch (beton, asfalt nebo dlažba). Zpevněný povrch musí mít takové rozměry, aby na něm bylo možno provádět nácvik

a) rozjíždění a zastavování vozidla na vyznačených místech,

b) přímé jízdy vpřed a vzad s prokluzem spojky,

c) jízdy s vozidlem v omezeném prostoru,

d) jízdy slalomovou tratí vpřed a vzad,

e) jízdy ve tvaru osmičky vpřed a vzad,

f) couvání do omezeného prostoru,

g) parkování vodorovné v řadě, šikmé, kolmé a opuštění parkovacího prostoru vpřed a vzad,

h) řízení vozidla v jednotlivých rizikových situacích (intenzivní brzdění z rychlosti nejméně 40 km.h^-1, objíždění překážky, náhlá změna směru jízdy spojená s ovládáním ostatních ovládacích prvků vozidla).

        2.Učební pomůcky pro výuky praktické údržby

Výuka praktické údržby se provádí na výcvikovém vozidle.

Výuka praktické údržby může být prováděna také

a) na modelu palivové, elektrické, brzdové, chladicí a mazací soustavy nákladního automobilu,

b) na modelu zážehového a vznětového motoru,

c) na modelu převodovky a spojky, nebo

d) na modelu jednotlivých částí nákladního automobilu se zachovanými funkčními vlastnostmi.

Příloha č. 2 k zákonu č. 247/2000 Sb.

Druhy výcvikových vozidel pro výuku, výcvik a zkoušku z odborné způsobilosti

k řízení motorových vozidel a technické požadavky na výcviková vozidla

        Praktický výcvik v řízení vozidla a zkouška z praktické jízdy se provádí na vozidle zařazeném do příslušné skupiny vozidel, pokud není dále stanoveno jinak, a to

a) pro skupinu AM na mopedu s objemem spalovacího motoru nepřevyšujícím 50 cm³ a s konstrukční rychlostí nepřevyšující 45 km.h^-1 nebo na motocyklu s objemem spalovacího motoru nepřevyšujícím 125 cm³, přičemž rychlost jízdy při výcviku v řízení a praktické jízdy při zkoušce praktické jízdy nesmí převyšovat 45 km.h^-1; na mopedu s více než 2 koly lze provádět nejvýše 4 hodiny výcviku,

b) pro skupinu A1 na motocyklu bez postranního vozíku o výkonu nejvýše 11 kW, jehož konstrukční rychlost je nejméně 90 km.h^-1, s poměrem výkonu a hmotnosti nejvýše 0,1 kW/kg a jedná-li se o motocykl se spalovacím motorem, s objemem válců nejméně 115 cm³; u elektrického motoru dále s poměrem výkonu a hmotnosti nejméně 0,08 kW/kg,

c) pro skupinu A2 na motocyklu bez postranního vozíku o výkonu nejméně 20 kW, ale nejvýše 35 kW, s poměrem výkonu a hmotnosti nejvýše 0,2 kW/kg a jedná-li se o motocykl se spalovacím motorem, s objemem válců nejméně 395 cm³; u elektrického motoru dále s poměrem výkonu a hmotnosti nejméně 0,15 kW/kg,

d) pro skupinu A na motocyklu bez postranního vozíku o výkonu nejméně 50 kW a o hmotnosti v nenaloženém stavu nejméně 175 kg, s objemem válců nejméně 595 cm³ u spalovacího motoru a s poměrem výkonu a hmotnosti nejméně 0,25 kW/kg u elektrického motoru,

e) pro skupinu B1 s motorovým čtyřkolovým vozidlem, jehož konstrukční rychlost je nejméně 60 km.h^-1,

f) pro skupinu B se čtyřkolovým motorovým vozidlem, jehož konstrukční rychlost je nejméně 100 km.h^-1, nebo, jde-li o výcvik podle § 19 písm. b) bodu 3 nebo o zkoušku podle § 45b odst. 3, s jízdní soupravou, jejíž největší povolená hmotnost převyšuje 3 500 kg, ale nepřevyšuje 4 250 kg, složenou z takového motorového vozidla a přípojného vozidla o největší povolené hmotnosti převyšující 750 kg,

g) pro skupinu B+E s jízdní soupravou, jejíž největší povolená hmotnost převyšuje 3 500 kg, tvořenou motorovým vozidlem uvedeným v písmenu f) a přípojným vozidlem o největší povolené hmotnosti nejméně 1 000 kg a jehož konstrukční rychlost je nejméně 100 km.h^-1; přípojné vozidlo musí být uzavřeným skříňovým tělesem o šířce a výšce odpovídající alespoň šířce a výšce motorového vozidla vytvořeným uzavřenou samostatnou skříní nebo ložnou plochou s plachtou na vestavěné konstrukci; uzavřené skříňové těleso může být užší, než je motorové vozidlo, pokud je výhled dozadu možný pouze za použití vnějších zpětných zrcátek motorového vozidla. Při zkoušce z praktické jízdy musí být okamžitá hmotnost přípojného vozidla nejméně 800 kg,

h) pro skupinu C1 s motorovým vozidlem o největší povolené hmotnosti převyšující 5 000 kg, délce nejméně 5 m, jehož konstrukční rychlost je nejméně 80 km.h^-1; nástavba vozidla musí být uzavřeným skříňovým tělesem, které je nejméně tak široké a vysoké jako kabina, vytvořeným uzavřenou nebo ložnou plochou s plachtou na vestavěné konstrukci, které neumožňují výhled řidiče za vozidlo jinak než prostřednictvím bočních zpětných zrcátek; motorové vozidlo musí být vybaveno protiblokovacím brzdovým systémem a záznamovým zařízením podle přímo použitelného předpisu Evropské unie¹¹⁾,

i) pro skupinu C1+E s jízdní soupravou tvořenou motorovým vozidlem uvedeným v písmenu h) a přípojným vozidlem o největší povolené hmotnosti nejméně 1 250 kg a jehož konstrukční rychlost je nejméně 80 km.h^-1; přípojné vozidlo musí být uzavřeným skříňovým tělesem o šířce a výšce odpovídající alespoň šířce a výšce motorového vozidla vytvořeným uzavřenou samostatnou skříní nebo ložnou plochou s plachtou na vestavěné konstrukci; uzavřené skříňové těleso může být užší, než je motorové vozidlo, pokud je výhled dozadu možný pouze za použití vnějších zpětných zrcátek motorového vozidla; délka takto vytvořené jízdní soupravy musí být nejméně 8 m. Při zkoušce z praktické jízdy musí být okamžitá hmotnost přípojného vozidla nejméně 800 kg,

j) pro skupinu C s motorovým vozidlem o největší povolené hmotnosti nejméně 12 000 kg, délce nejméně 8 m, šířce nejméně 2,4 m a jehož konstrukční rychlost je nejméně 80 km.h^-1; nástavba vozidla musí být uzavřeným skříňovým tělesem, které je nejméně tak široké a vysoké jako kabina, vytvořeným uzavřenou nebo ložnou plochou s plachtou na vestavěné konstrukci, které neumožňují výhled řidiče za vozidlo jinak než prostřednictvím bočních zpětných zrcátek; motorové vozidlo musí být vybaveno protiblokovacím brzdovým systémem a záznamovým zařízením podle přímo použitelného předpisu Evropské unie ¹¹⁾ a převodovkou umožňující ruční řazení převodových stupňů. Při zkoušce z praktické jízdy musí být okamžitá hmotnost vozidla nejméně 10 000 kg,

k) pro skupinu C+E s jízdní soupravou tvořenou buďto motorovým vozidlem uvedeným v písmenu j) a přípojným vozidlem nebo tahačem s návěsem, přičemž největší povolená hmotnost jízdní soupravy je nejméně 20 000 kg, délka jízdní soupravy je nejméně 14 m, délka přípojného vozidla musí být nejméně 7,5 m, šířka jízdní soupravy je nejméně 2,4 m a konstrukční rychlost je nejméně 80 km.h^-1; přípojné vozidlo, popřípadě návěs musí být uzavřeným skříňovým tělesem o šířce a výšce odpovídající alespoň šířce a výšce kabiny motorového vozidla vytvořeným uzavřenou samostatnou skříní nebo ložnou plochou s plachtou na vestavěné konstrukci. Tahač návěsu musí být vybaven protiblokovacím brzdovým systémem, převodovkou umožňující ruční řazení převodových stupňů a záznamovým zařízením podle přímo použitelného předpisu Evropské unie¹¹⁾. Při zkoušce z praktické jízdy musí být okamžitá hmotnost jízdní soupravy nejméně 15 000 kg,

l) pro skupinu D1 s motorovým vozidlem, jehož největší povolená hmotnost je nejméně 4 000 kg, délka je nejméně 5 m a konstrukční rychlost je nejméně 80 km.h^-1; motorové vozidlo musí být vybaveno protiblokovacím brzdovým systémem a záznamovým zařízením podle přímo použitelného předpisu Evropské unie¹¹⁾,

m) pro skupinu D1+E jízdní soupravou tvořenou motorovým vozidlem uvedeným v písmenu l) a přípojným vozidlem o největší povolené hmotnosti nejméně 1 250 kg a jehož konstrukční rychlost je nejméně 80 km.h^-1; přípojné vozidlo musí být uzavřeným skříňovým tělesem o šířce nejméně 2 m a výšce nejméně 2 m, vytvořeným uzavřenou samostatnou skříní nebo ložnou plochou s plachtou na vestavěné konstrukci. Při zkoušce z praktické jízdy musí být okamžitá hmotnost vozidla nejméně 800 kg,

n) pro skupinu D s motorovým vozidlem o délce nejméně 10 m, šířce nejméně 2,4 m a jehož konstrukční rychlost je nejméně 80 km.h^-1; motorové vozidlo musí být vybaveno protiblokovacím brzdovým systémem a záznamovým zařízením podle přímo použitelného předpisu Evropské unie¹¹⁾,

o) pro skupinu D+E s jízdní soupravou tvořenou motorovým vozidlem uvedeným v písmenu n) a přípojným vozidlem o největší povolené hmotnosti nejméně 1 250 kg, šířce nejméně 2,4 m a jehož konstrukční rychlost je nejméně 80 km.h^-1; přípojné vozidlo musí být uzavřeným skříňovým tělesem o šířce nejméně 2 m a výšce nejméně 2 m, vytvořeným uzavřenou samostatnou skříní nebo ložnou plochou s plachtou na vestavěné konstrukci. Při zkoušce z praktické jízdy musí být okamžitá hmotnost přípojného vozidla nejméně 800 kg,

p) pro skupinu T se zemědělským nebo lesnickým traktorem s vlastním pohonem kol, který má nejméně dvě osy, k němuž je připojen přívěs o celkové hmotnosti nejméně 3 500 kg a je naložen nejméně na 50 % užitečného zatížení. Při praktickém výcviku v řízení vozidel skupiny T je možno polovinu výcviku prováděného na autocvičišti nebo jiné cvičné ploše s vyloučením provozu ostatních vozidel provést bez přípojného vozidla.

Přechodné ustanovení (zákona č. 230/2014 Sb.)

Do 31. prosince 2018 lze při výuce a výcviku k získání řidičského oprávnění a při zkoušce z odborné způsobilosti k řízení vozidel skupiny A použít výcvikové vozidlo o výkonu nejméně 40 kW. Do 31. prosince 2018 lze při výuce a výcviku k získání řidičského oprávnění a při zkoušce z odborné způsobilosti k řízení vozidel skupiny A použít rovněž výcvikové vozidlo, které nesplňuje požadavek na minimální hmotnost v nenaloženém stavu podle přílohy č. 2 k zákonu č. 247/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Příloha č. 3 k zákonu č. 247/2000 Sb.

ZÁKLADNÍ VÝUKA A VÝCVIK (tabulky 1 a 2)

ROZŠIŘUJÍCÍ VÝUKA A VÝCVIK (tabulky 3 a 4)

Počty hodin v tabulkách 1 až 4 uvedené pro skupinu A1 platí i pro skupinu A2. Jednu nebo více hodin výcviku v I. etapě výcviku pro skupinu A2 nebo A lze provést na motocyklu zařazeném do skupiny vozidel s nižším objemem nebo výkonem.

Příloha č. 4 k zákonu č. 247/2000 Sb.

Rozdělení řidičských trenažérů a rozsah povoleného výcviku

        V závislosti na technickém provedení a stupni vývoje pro účely tohoto zákona tvoří

a) první skupinu řidičské trenažéry s aktivním výhledem vpřed, simulací základních jízdních vlastností, zvuků vozidla, které umožňují nácvik základních řidičských úkonů;
řidičským trenažérem lze nahradit 30 % 1. etapy výcviku,

b) druhou skupinu řidičské trenažéry řízené výpočetní technikou splňující podmínky první skupiny, které dále simulují jízdu po komunikacích s jedním jízdním pruhem, vodorovným a svislým dopravním značením a jízdu za ztížených světelných podmínek;
řidičským trenažérem lze nahradit 40 % 1. etapy výcviku, 10 % 2. etapy výcviku a 5 % 3. etapy výcviku,

c) třetí skupinu řidičské trenažéry splňující podmínky druhé skupiny, které dále umožňují nácvik jízdy vpřed i vzad po komunikacích s více jízdními pruhy v otevřené krajině a ve městě v mírném provozu s jednoduchými dopravními interakcemi v různém světelném režimu a umožňující nácvik rizikových situací;
řidičským trenažérem lze nahradit 40 % 1. etapy výcviku, 10 % 2. etapy výcviku a 10 % 3. etapy výcviku, včetně nácviku správného jednání v jednotlivých rizikových situacích,

d) čtvrtou skupinu řidičské trenažéry splňující podmínky třetí skupiny, které jsou dále vybaveny panoramatickým výhledem vpřed, zpětnými výhledy, pohyblivou základnou a umožňují nácvik jízdy v plném provozu za různých klimatických podmínek;
řidičským trenažérem lze nahradit 50 % 1. etapy výcviku, 30 % 2. etapy výcviku a 15 % 3. etapy výcviku, včetně nácviku správného jednání v jednotlivých rizikových situacích. Pokud počet hodin získaný výpočtem není celé číslo, zaokrouhluje se na celé hodiny nahoru.

Příloha č. 5 k zákonu č. 247/2000 Sb.

Rozsah zkoušek z odborné způsobilosti pro jednotlivé skupiny vozidel

a způsob jejich provádění

        Zkoušky z odborné způsobilosti pro jednotlivé skupiny vozidel se provádějí v rozsahu a způsobem

a) řidičské oprávnění pro skupinu AM

1. předpisy o provozu na pozemních komunikacích 1 test,

2. praktická jízda s výcvikovým vozidlem,

b) řidičské oprávnění pro skupinu A1, A2, A nebo B1

1. předpisy o provozu na pozemních komunikacích 1 test,

2. praktická jízda s výcvikovým vozidlem,

c) řidičské oprávnění pro skupinu T, B nebo B+E

1. předpisy o provozu na pozemních komunikacích 1 test,

2. praktická jízda s výcvikovým vozidlem,

d) řidičské oprávnění pro skupinu C1, C, C1+E nebo C+E

1. předpisy o provozu na pozemních komunikacích 1 test,

2. ovládání a údržba vozidla 3 otázky,

3. praktická jízda s výcvikovým vozidlem,

e) řidičské oprávnění pro skupinu D1, D, D1+E nebo D+E

1. předpisy o provozu na pozemních komunikacích 1 test,

2. ovládání a údržba vozidla 4 otázky,

3. praktická jízda s výcvikovým vozidlem.

Příloha č. 6 k zákonu č. 247/2000 Sb.

Zrušena zákonem č. 374/2007 Sb.

Přechodné ustanovení (zákona č. 48/2016 Sb.)

        Provozovatel autoškoly je povinen uvést výukové a učební prostory do souladu s § 8a zákona č. 247/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.